Samec má černé peří s modrým kovovým leskem, křídelní krovky jsou zeleně lemované. Nápadná je proto nízká bílá chocholka na temeni. Samice je matně hnědá. Obě pohlaví mají červenou lysinu kolem očí a červené nohy.

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Zajímavosti

BAŽANTI OBECNĚ: Ačkoli se v češtině užívá termín bažant pro řadu druhů pestrých exotických ptáků z řádu hrabavých, nemusí jít vždy o blízce příbuzné rody. Jsou to pevně stavění ptáci trávící většinu času na zemi, kde pátrají po potravě pomocí silných nohou s drápy vhodnými k hrabání. Raději běhají, než létají. V případě nebezpečí se však snaží raději zmizet v hustém podrostu a jen v nouzi prudce a hlučně vystartují do vzduchu. V noci vzlétají do korun stromů, kde nacházejí při spánku větší bezpečí. U většiny bažantů je samice zbarvena celkem nenápadně a je to právě ona, kdo sedí na vejcích a vodí mláďata. Samci mívají pestřejší peří a mnohdy i nápadně zvětšená ocasní pera, kterých využívají jako lákadla pro samičky v době toku. Domovinou bažantů je Asie, i když některé druhy byly vysazeny i v jiných světadílech a staly se součástí tamní fauny. V pražské zoo v současnosti chováme více druhů bažantů, ze kterých mnohé patří mezi ohrožené druhy, jednak v důsledku lovu (obvykle pro peří), jednak proto, že dochází k ničení jejich původního prostředí. Jejich půvab můžete obdivovat ve voliérách v dolní části zoo.  BAŽANT EDWARDSŮV: ještě nedávno obýval horské lesy na malém území ve středním Vietnamu. Dnes už je však v přírodě s největší pravděpodobností vyhynulý. Na rozdíl od většiny bažantů žije obvykle v párech. 

Ochrana

Bažant Edwardsův je endemitem Vietnamu a je považován za nejohroženější druh bažanta na světě. V Červeném seznamu IUCN má od července 2024 samostatnou kategorii kriticky ohrožený – pravděpodobně vyhynulý v přírodě (PEW – Possibly Extinct in the Wild). K této smutné skutečnosti vedl úbytek životního prostoru a především obrovský tlak ze strany lovců. Naději na obnovení populace v původní oblasti výskytu bažanta Edwardsova dává rostoucí počet jedinců v lidské péči, který již přesáhl tisícovku. Zoo Praha spravuje od roku 2012 evropskou plemennou knihu (ESB) i evropský chovný program pro tento druh (EEP) a zorganizovala také transporty bažantů Edwardsových do Vietnamu a na Tchaj-wan. Spolufinancujeme rovněž výstavbu chovného centra v centrálním Vietnamu a zároveň probíhá genetický screening bažantů v Evropě, aby se zajistila populace bez hybridních jedinců.

Chov v Zoo Praha

Historie chovu tohoto vzácného a chovatelsky náročného bažanta je poměrně dlouhá. Zahájil ji první pár, který přišel v r. 1949, ovšem prvních mláďat jsme se dočkali až v r. 1977. Nyní evidujeme vylíhnutí více než 130 mláďat. Od roku 2012 jsme pověřeni koordinací Evropského záchranného programu a správou evropské plemenné knihy. O tři roky později došlo za účelem vytvoření párů s potomky posledního jedince z přírody k exportu jednoho našeho samce a tří samic do Zoo Hanoi. V současnosti probíhá genetický výzkum, aby byla izolována geneticky čistá populace. V minulosti byl totiž tento druh v chovech křížen s bažanty sedlatými.

Články o bažantech Edwardsových

• Naděje pro bažanty Edwardsovy