Je celkově bílý, vak je žlutý, nohy růžové a konce letek černé. Má krátké nohy a všechny čtyři prsty spojené plovací blánou.   

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

PELIKÁNI OBECNĚ: Statné tělo, krátké nohy a především dlouhý zobák s pružným vakem na dolní čelisti – to jsou typické znaky všech pelikánů. Zmíněný vak je neuvěřitelně roztažitelný, může mít objem až 13 litrů. Je nicméně jemný a neslouží tedy k přenášení ryb, ale jen k jejich chytání. Při lovu využívají různé druhy pelikánů odlišné taktiky. Některé ryby hromadně nadhánějí na mělčinu, jiné loví samotářsky na hladině a další vyhlížejí kořist ze vzduchu a pak se pro ni vrhají střemhlavým letem. Pelikáni žijí a hnízdí v koloniích, mohutné hnízdo budují některé druhy na zemi, jiné v korunách stromů. Rodiče krmí mláďata natrávenými rybami. Polotekutou směs malí pelikáni vybírají rodičům z volete. Všichni pelikáni dovedou výborně létat, a tak je lze zastihnout i dost daleko od vody. V pražské zoo chováme tři druhy pelikánů.  PELIKÁN BÍLÝ: Hnízdí u sladkých vod v Eurasii a Africe. Dosahuje hmotnosti až 15 kg a rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 2,3–3,6 m. Dožívá se běžně věku 25–30 let, ale výjimkou nejsou ani ptáci starší než 40 roků. 

Chov v Zoo Praha

V pražské zoo chováme pelikány bílé od roku 1933, ale teprve v roce 1990 se podařil první umělý odchov, k prvnímu přirozenému odchovu došlo v roce 1997. Od té doby se tu vylíhlo více než 120 mláďat. Mohli bychom se s nimi setkat v mnoha evropských zoologických zahradách, kam mladí pelikáni putovali.