Lexikon zvířat
Lexikon zvířat Zoo Praha
Gekon modrý (Lygodactylus williamsi)
Tento půvabný gekonek vykazuje výraznou pohlavní dvojtvárnost. Zatímco dospělý dominantní samec je tmavě modro-černý až tyrkysově modrý a má na hrdle černé proužky, samice, mláďata nebo podřízení samci jsou hnědaví až zelení, bez černé kresby na hrdle.
Gekon modrý, foto: Archiv Zoo Praha
| Třída | Plazi (Reptilia) |
|---|---|
| Řád | Šupinatí (Squamata) |
| Čeleď | Gekonovití (Gekkonidae) |
| Rozšíření | Afrika (východní Tanzanie – rezervace Kimboza Forest a Ruvu Forest a další dvě lokality mimo chráněná území) |
| Biotop | tropický les (tropické lesy s pandány) |
| Potrava | bezobratlí (drobný hmyz, nektar) |
| Rozměry | délka 5−8,5 cm |
| Rozmnožování | Samice klade 2 vajíčka, inkubace trvá 60−90 dní. |
Zajímavosti
GEKONI OBECNĚ: gekoni a gekončíci bývali řazeni do jedné čeledi gekonovitých, v současné době jsou uznáváni jako dvě samostatné čeledi. Lidé si obvykle gekona predstaví jako malého ještera, který díky přísavkám zdatně zdolává i kolmé a na první pohled zcela hladké povrchy. Ve skutečnosti jsou však gekoni mnohem rozmanitější: některé druhy si při šplhání namísto přísavkami pomáhají dlouhými tenkými prsty se zahnutými drápky, další nešplhají vůbec a místo toho se zahrabávají do substrátu, některé mají tenoučké, hubené tělo, mnohé zas mají zkrácený či stočený ocas. A to ani nemluvě o dalších zástupcích čeledi gekonovitých, kteří v češtině jméno „gekon“ či „gekončík“ nenesou: denních felzumách a pagekonech či podivných ploskorepech, kteří svým vzhledem napodobují suché listy, větvičky či kůru stromu porostlou lišejníky! Se všemi zástupci skupiny se setkáme v subtropech a tropech a mnozí jsou oblíbenými terarijními zvířaty. V pražské zoo chováme hned několik druhů stromových, skalních i pozemních gekonů. GEKON MODRÝ: obývá výhradně korunové patro pandánů Pandanus rabaiensis, které jsou rovněž ohrožené kácením, požáry a těžbou vápence. Je aktivní ve dne, kdy čile prolézá mezi listy a pátrá po potravě. Je velmi společenský. Dospělí samci si obhajují teritorium a vykazují bohatý repertoár postojů a pohybů, jimiž dávají své nároky najevo. Patří k nim nafukování hrdla, mávání ocasem nebo pokyvování a potřásání hlavou. Podobně také samci lákají samice v době páření. Samice pak nalepí vajíčka, která jsou velká jako hrášek, v bezpečném místě.
Ochrana
V Červeném seznamu IUCN je zařazen jako kriticky ohrožený druh. Příčinou je především malý areál rozšíření (jen několik čtverečních kilometrů) a nezákonný lov na prodej pro chovatelské účely.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
