Tento jihoamerický pěvec je nápadný výrazně červenou hlavou zakončenou vztyčitelnou chocholkou. Má šedý hřbet a spodní strana těla je světlá. Samec a samice jsou si zbarvením velmi podobní. Navzdory svému jménu nepatří mezi pravé kardinály, ale mezi tangarovité.

Kardinál šedý. Foto: avocat, iNaturlist (CC-BY)

Zajímavosti

Červené zbarvení hlavy vzniká působením karotenoidních pigmentů získávaných z potravy. Dospělí samci a samice vypadají na první pohled téměř stejně, drobné rozdíly v tělesných rozměrech a zbarvení lze spolehlivěji rozeznat až při podrobném měření. Ani intenzita zpěvu není zcela spolehlivým ukazatelem – přestože samci obecně zpívají intenzivněji, některé samice dokážou zpívat stejně dobře jako samci. Specifický je však teritoriální zpěv, kterým si samec v toku vymezuje své území. Jedná se o poměrně jednoduché, opakované pískání tvořené třemi až čtyřmi výraznými tóny (například rytmické „písk, písk, písk“ ozývající se za rozbřesku). U samic tento konkrétní teritoriální zpěv pozorován nebyl. Mimo období rozmnožování se kardinálové často sdružují do menších hejn. Potravu hledají převážně na zemi nebo v nízké vegetaci, kde sbírají semena a plody a loví hmyz a drobné členovce. Živočišná složka potravy má zásadní význam v době po vylíhnutí mláďat, kdy se kardinál šedý stává dočasně převážně hmyzožravým – bez živého hmyzu mláďata v hnízdě rychle uhynou. Kardinálové si staví hnízda v hustých křovinách a v korunách stromů, kde vyhledávají krytá místa ve větvích. Často si vybírají místo v blízkosti vodních toků, bažin a jezer. Hnízdo má podobu otevřené misky sestavené z větviček, stébel a dalšího rostlinného materiálu. Snůška nejčastěji obsahuje tři vejce. Kardinál šedý dokáže během jedné dlouhé hnízdní sezony zahnízdit opakovaně. Mladí ptáci mají po opuštění hnízda hlavu a náprsenku matně hnědooranžovou. Až postupným přepeřováním se mění v typickou sytě červenou barvu dospělců. Mimo svůj přirozený jihoamerický areál byl kardinál šedý vysazen či zavlečen do několika dalších oblastí. Na Havaj byl dovezen jako populární okrasný klecový pták a mezi lety 1928 a 1931 byl záměrně vypuštěn do přírody s cílem obohatit místní faunu o atraktivní zpěvné ptáky. Velmi dobře se zabydlel v parcích, zahradách a rezortech, naopak se vyhýbá původním havajským hlubokým lesům – díky tomu nepředstavuje tak závažnou hrozbu pro původní druhy jako jiné invazní druhy. Mimo Havaj byl v důsledku obchodu s chovnými ptáky či úniků z chovů vysazen také v Portoriku, Chile, na Floridě, v Kalifornii a v Japonsku.

Ochrana

Málo dotčený druh

Chov v Zoo Praha

Kardinály šedé chováme v Zoo Praha od roku 2026 a pozorovat je můžete v jedné z expozic Rákosova pavilonu kousek od hlavního vchodu.