Má celkově šedohnědé zbarvení. Typické jsou jasně žluté nohy, žluté laloky na hlavě a červené a bílé čelo. Samec a samice vypadají stejně.

Foto: Petr Rošický

Zajímavosti

ČEJKY OBECNĚ: čejky jsou činorodí ptáci z řádu bahňáků. jejich typickým prostředím je otevřená krajina, lesům se vyhýbají. Nejčastěji je zastihneme, jak rychle pobíhají po zemi a každou chvilku se zastaví, aby sezobly drobnou kořist. Na zemi tráví celý život a to platí v plné míře i pro období hnízdění. Hnízdo je vlastně jen mělká jamka v nízké trávě nebo holé půdě a samice snáší vejce přímo na podklad, bez jakékoliv vystýlky. Protože jsou ale vejce snadno přístupná predátorům, vyvinuly si čejky (stejně jako blízce příbuzní kulíci) zajímavý způsob, jak nepřítele od hnízda odlákat. Jakmile se nablízku objeví predátor, začne čejka pobíhat se svěšenými křídly, každou chvilku jimi zatřepetá ve zdánlivě marné snaze odlétnout a vůbec všelijak předstírá, že má zlomené křídlo a bude snadným úlovkem. Sotva se ale ptačímu rodiči podaří odlákat šelmu dost daleko od ukrytého hnízda, jakoby zázrakem se „uzdraví“ a rychle odlétne. V případě přímého střetu bývají čejky poměrně neohrožené a důrazně své hnízdo či území brání. Některé druhy mají navíc v ohybu křídel špičaté ostruhy, které jim slouží jako zbraně nejen při obraně, ale i při vzájemných soubojích. ČEJKA ŽLUTONOHÁ: Jako většina druhů čejek si neohroženě brání hnízdní teritorium a predátory se snaží zahnat prudkými nálety a údery křídel.

Chov v Zoo Praha

První čejky žlutonohé jsme získali z volné přírody v roce 2005. Od roku 2007 je rozmnožujeme.