Drobný, štíhlý druh pěvce s převážně zelenošedým zbarvením. Sameček má svítivě žluté čelo, nadoční proužek, kostřec a hruď, samička má žlutý jen kostřec a nadoční proužek.

Foto: Serinus serinus02

Zajímavosti

Zvonohlíka v naší přírodě zastihneme během léta, protože patří k tažným druhům. Na zimu odlétá do Středomoří. Hnízdí v keřích a v korunách stromů, vyhýbá se však lesům a dává přednost otevřené krajině s roztroušenými stromy. V zimě se sdružuje do menších hejn, která se na jaře rozpadají v souvislosti s hnízděním. V době toku můžete spatřit žlutavého samečka, jak zpívá velmi hlasitě a vytrvale, často z vyvýšeného posedu. Jeho zpěv je dost jednotvárný, jakoby cvrčivý. Samice splétá miskovité hnízdo nepříliš vysoko v keřích nebo korunách stromů. Lze ho dobře identifikovat podle trusu mláďat, který se hromadí na okraji. Na vejcích sedí hlavně samička, mláďata krmí oba rodiče.