Má zřetelné ušní boltce a dovede podsunout zadní nohy pod tělo, takže se i na souši pohybuje celkem obratně. Kromě toho mají lachtani sice krátký, nicméně zřetelně vyvinutý ocas. Lachtani, tuleni a mroži patří mezi ploutvonožce, což jsou vlastně šelmy přizpůsobené k životu ve vodě. Mají protáhlé tělo a končetiny ploutvovitého tvaru. Vlastní ploutev je ruční část končetiny, ve které bychom našli stejné kosti jako u všech ostatních savců.

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

Lachtani jsou šelmy ze vzdáleného příbuzenstva medvědů. Velkou část života tráví v moři, kde loví ryby a jinou menší kořist, a jsou proto skvěle přizpůsobení pohybu ve vodě: oko pod vodou kryje průhledná mžurka, nozdry jsou zcela uzavíratelné a pohon pod vodou zajišťují přední končetiny přeměněné v ploutve společně s vlnivým pohybem těla; zadními končetinami lachtani kormidlují. Ve vodě často loví společně a hodně času zde tráví při hrách, honičkách a různých akrobatických kouscích. Potopit se dovedou do hloubky několika desítek metrů a pod vodou vydrží na jedno nadechnutí až půl hodiny. V době rozmnožování si samec na souši vytyčí teritorium s harémem samic, které přišly na pobřeží porodit, a urputně je brání před soupeři. V té době dochází nejen k porodům a odchovu mláďat, ale také k páření. Celkově přitom lachtani jihoafričtí stráví na pobřeží a skalnatých ostrůvcích někdy až půl roku. Samice rodí téměř vždy jedno mládě. Dvojčata jsou velmi vzácná a obvykle nemají velkou naději na přežití. Lachtaní samice jsou velmi starostlivé matky, které se v prvních dnech od svého potomka téměř nevzdalují. Teprve když mláďata trochu zesílí, vydávají se samice na stále delší lovecké výpravy na moře, zatímco malí lachtani zůstávají na břehu v jakýchsi školkách. Když se samice vrátí z lovu, své mládě bezpečně rozezná mezi desítkami ostatních podle hlasu a pachu.

Chov v Zoo Praha

První lachtani se v pražské zoo objevili v roce 1934. Jednalo se o dva lachtany tmavé (neboli kalifornské), které zoo věnoval Vlasta Burian. V roce 1974 je vystřídali lachtani hřivnatí. Průlom v chovu lachtanů nastal v roce 1991, kdy dorazili přímo z přírody první lachtani jihoafričtí, včetně nejslavnějšího Gastona (uhynul při povodních v roce 2002). Všichni byli velice mladí, a tak s nimi chovatelka začala pravidelně cvičit. Lachtani jsou totiž i v přírodě velice hraví a cvičení je zaměstná a pomůže jim ukrátit dlouhou chvíli. Cvičení je spojeno i s krmením, takže mají chovatelé přehled o tom, kolik ryb které zvíře spořádalo.

Lachtaní expozice v Zoo Praha navozuje atmosféru skalnatého mořského pobřeží jižní Afriky. Její obyvatele můžete pohodlně sledovat z velké tribuny s 250 místy k sezení, nebo třeba z umělé jeskyně nabízející nevšední pohled pod hladinu. Voda v expozici je sladká, ale v zázemí za skalními bloky lachtani využívají menší bazény se slanou vodou.

Vůdcem současné pražské lachtaní rodiny je mohutný samec Meloun, vnuk slavného Gastona. S ním sdílí expozici o poznání drobnější samičky a pravidelně také mláďata. Malí lachtánci však musejí být první dva měsíce doslova na suchu, protože neumějí plavat. První tempa si tedy mláďata zkoušejí v malém bazénku a mezi ostatní jdou až o pár měsíců později. Každý z lachtanů je povahově trochu jiný a chovatelé k nim podle toho přistupují. Seznamte se s nimi během komentovaných cvičení!

Z důvodu pravidelného čištění bazénu je každý pátek expozice lachtanů zcela uzavřena.

Podpora chovu

Naše lachtany jihoafrické můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.