Má protáhlé tělo, krátké nohy a dlouhý ocas. Tělo je rezavé, nohy tmavohnědé, obličej světlejší, s bílou maskou, ocas příčně pruhovaný. Typický je krátký čenich a trojúhelníkovité boltce.

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

Svým vzhledem nijak nepřipomíná známější pandu velkou, i když žije podobně a hrozí jí tedy podobná nebezpečí. Jejím domovem jsou horské lesy a bambusové houštiny v Číně, Indii, Bhútánu a Barmě.  Podobně jako panda velká má zvláštní „palec“, což je výrůstek zápěstní kosti, ovšem daleko menší. Listy bambusu i jiných rostlin tedy není schopna zdrhnout. Místo toho si za pomoci „palce“ tlapou přitáhne větev a listy okusuje. Do jídelníčku pandy červené patří i ptačí vejce a menší živočichové, nepohrdne ani sladkými plody či kořínky a živí se dokonce i lišejníky. Za potravou se vydává za soumraku a v noci. Žije převážně samotářsky, a tak veškerou péči o mláďata obstarává samice. Připravuje pro své potomky pohodlné hnízdo ve stromové dutině a stará se o ně přinejmenším půl roku.

Chov v Zoo Praha

Pandy červené najdete hned u vchodu do zoo. Obývají zde skalnatý výběh, který byl v pražské zoo vybudován jako úplně první. Tehdy byl však určen vlkům a do dnešní podoby byl upraven až v roce 1993.

První dvě pandy přišly do zoo sice už v roce 1955, ale chov těchto choulostivých šelem byl velmi obtížný, a tak dlouho nepřežily. Totéž platilo pro dva páry, které dorazily v roce 1964. Až v 70. letech se začalo pandám dařit, i když se zatím nerozmnožovaly. Na první úspěšný odchov jsme si museli počkat až do roku 2012, kdy se narodil sameček Akim – potomek samičky Marii z Madridu a otce Pata z ústecké zoo.