Vzhledem se podobá tygru indočínskému. Samci jsou větší a těžší než samice.

Foto: Archiv Zoo Praha

Zajímavosti

TYGŘI OBECNĚ: Představovat tygra je asi zbytečné. Je největší dnes žijící kočkovitou šelmou, rozšířenou od tropických ostrovů jihovýchodní Asie až po chladné oblasti Rusko-Čínského pomezí. Tygři jsou samotáři a při toulkách za potravou urazí mnoho kilometrů. Výborně plavou, rádi se koupou a dovedou také šplhat po stromech. Zdánlivě kontrastní a nápadná kresba je ve skutečnosti vynikajícím maskováním, díky němuž tygři splývají s mihotavými stíny ve vysoké trávě, rákosí nebo lesním podrostu. Tygřice vodí mláďata a pečuje o ně až dva roky. TYGR MALAJSKÝ: Vědou byl rozpoznán jako samostatný poddruh teprve v roce 2004. Do té doby byl považován za formu totožnou s tygrem indočínským. Patří k méně prozkoumaným poddruhům, protože obývá odlehlé oblasti. Je aktivní převážně v noci, den tráví v úkrytu v hustém podrostu. Mláďata se osamostatňují ve věku 1,5–2 let, dospělí se v přírodě dožívají 11–14 let.

Ochrana

Ve svém areálu tygr vytvořil devět poddruhů lišících se velikostí, zbarvením i znaky na lebce. Z nich tři jsou již vyhubeny – tygr turanský na pevnině (podle některých názorů jde jen o variantu tygra ussurijského) a tygr balijský a jávský na stejnojmenných indonéských ostrovech. Také tygr čínský je s největší pravděpodobností vyhubený, i když IUCN ho zatím stále ještě vede jako poddruh kriticky ohrožený. Zbývajících pět poddruhů je v různé míře ohroženo. Pouze tygra indického lze v přírodě počítat na tisíce, zbývající poddruhy přežívají v počtech desítek nebo nanejvýš stovek jedinců. Tygři byli loveni odedávna – pro kožešinu a hlavně pro nejrůznější části těla, které sloužily a slouží k výrobě tradičních léků nebo amuletů. Způsobem života i silou a obratností jsou však pro člověka nesnadnou kořistí, a tak jejich dramatický úbytek nastal až v 19. století, kdy lovci začali používat střelné zbraně. Tygrů malajských žilo v přírodě ještě v 50. letech 20. století odhadem zhruba 3 000. V roce 2013 to však bylo již jen 250 až 340 jedinců, a dnes je jich pravděpodobně ještě méně. Příčinou je především rozdrobování přirozeného prostředí: tygři potřebují obrovské teritorium, v lidnaté Asii je však nedotčených oblastí čím dál méně. Hrozbou je také lov pro kožešinu, ze strachu a pro části těla používané jako amulety nebo v léčitelství.

Chov v Zoo Praha

V pražské zoo se první tygři objevili už rok po jejím otevření. Byl to kříženec tygra ussurijského a bengálského samec Bengali a samice tygra indického Mitau. Oba pocházeli z Hagenbeckova cirkusu. V roce 1933 se v Praze narodila první dvě tygřata. Tygry malajské chová Zoo Praha od roku 2006, kdy přišla ze zoo v Halle samice Radja. V roce 2007 následovala samice Banya, která se narodila rovněž v Halle. Konečně v roce 2008 dorazil i samec Kawi, pocházející z Lok Kawi Wildlife Parku ve státě Sabah (Borneo). Pro chov mohl být vzhledem ke svému původu nesmírně cenný, jako chovný samec se ovšem příliš neosvědčil, neboť tygřice místo páření napadal, a tak do Zoo Praha přicestoval v roce 2014 samec Johann původem opět z Halle. Právě ten se stal otcem prvních mláďat tygra malajského odchovaných v Zoo Praha – samičky Wanity a samečka Bulana (* 2017).

Další články

• Tygr malajský
• Nový tygr malajsý v Praze
• Narodila se nám dvě malajská tygřata
• Mláďata tygra malajského v Zoo Praha
• Od čtvrtka v Zoo Praha uvidíte vzácné tygříky
• V Zoo Praha byla pokřtěna dvojčata tygrů malajských
• Z malajských tygřat rostou nebojácné šelmy
• Tygří mláďata Bulan a Wanita poprvé venku 
• Bulan už váží téměř 60 kg, tygří dvojčata teď s oblibou řádí ve vodě
• Tygr Bulan odcestoval do Ústí nad Labem

Video o tygrech

• Největší kočkovité šelmy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přednáška kurátora chovu savců Pavla Brandla