Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha
Štír Martensův (Olivierus martensii)
Šedavé tělo s okrovými končetinami jsou výbornou krycí barvou v prostředí, kde žije, a v některých jazycích mu vynesly označení „zlatý štír“. Mohutný zadeček zakončený jedovým bodcem naznačuje, že se jedná o druh se silným jedem.
Třída | Pavoukovci (Arachnida) |
---|---|
Řád | Krabovci = bičovci (Amblypygi) |
Čeleď | Krabovcovití = bičovcovití (Phrynichidae) |
Rozšíření | Asie (Čína, Mongolsko, Korea) |
Biotop | poušť a polopoušť (křoviny ) |
Potrava | bezobratlí (členovci, především hmyz a pavouci) |
Rozměry | délka až 6 cm |
Rozmnožování | živorodý |
Zajímavosti
ŠTÍŘI OBECNĚ: Štíři jsou prastará skupina zvířat – první z nich se na Zemi objevili již zhruba před 420 miliony let, tedy dávno předtím, než vznikli dinosauři. Jsou to dokonalí predátoři s výzbrojí na obou koncích těla – dvěma nápadnými klepety vpředu a bodcem napojeným na jedovou žlázu vzadu. Jed slouží nejen k ochromení kořisti, ale také k obraně před nepřáteli, a u některých druhů dokáže zabít i člověka. Platí zde přitom nepřímá úměra: čím mohutnější klepeta, tím slabší zadeček a méně účinný jed. Den tráví štíři v tmavém úkrytu a teprve s příchodem noci se vydávají na lov. Jsou to nesmírně odolní tvorové: přežijí silné ozáření, dvanáctiměsíční hladovění, vydrží vysoké teploty i zmrazení. V UV světle pak modře či nazelenale září. Známé jsou štíří námluvy, při kterých spolu partneři „tančí“. Samec při „tanci“ drží samičku za klepeta a tak se jistí, aby na něj nezaútočila. Zároveň se ji snaží navést nad váček se spermiemi, který předtím odložil na zem. Jakmile se manévr podaří a samička spermie nasaje do těla, dvojice se rozejde. Štíři přivádějí na svět živá mláďata, která matka ještě nějakou dobu (obvykle do jejich prvního svlékání) vozí na hřbetě a chrání je. ŠTÍR MARTENSŮV: Je to středně velký štír obývající suché oblasti východní Asie; v Číně je nejběžnějším štířím druhem vůbec. Samice jsou o něco větší než samci. Aktivní je za soumraku a v noci, přes den se ukrývá pod kameny. Jedná se o toxikologicky významný druh, představující důležitý artikl tradiční čínské medicíny s údajnými účinky při léčbě nervových chorob či nádorů. Jeho bodnutí pro člověka nebývá smrtelné, je však bolestivé a může způsobit nepříjemný otok a zanícení. Velmi silné účinky má jed především na hmyz. V lidské péči se tento štír může dožít až šesti let.
Umístění v Zoo Praha | expozice Gobi |
---|