Gobi

Expoziční celky


Expozice Gobi, inspirovaná stejnojmennou pouští na pomezí Mongolska a Číny, představuje vedle koní Převalského i další živočichy asijských polopouští a stepí.

Koně Převalského jsou ikonickými zvířaty nejen mongolské Gobi, ale i Zoo Praha. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha Koně Převalského jsou ikonickými zvířaty nejen mongolské Gobi, ale i Zoo Praha. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha

Zoo Praha chová koně Převalského (Equus przewalskii) již více než 90 let a má významný podíl na návratu tohoto ikonického druhu do volné přírody. Od jara 2024 mohou návštěvníci pražské zoo navíc sledovat poslední divoké koně ve zbrusu novém výběhu. Expoziční celek Gobi na celkové ploše 6 500 m2 představí vedle převaláků i další typické zástupce asijských polopouští a stepí, včetně bájného olgoje chorchoje. Návštěvnické prostory se nacházejí v horní části zahrady u stanice lanovky a zahrnují vyhlídky, autentickou jurtu či Planoucí útesy s kostmi dinosaurů.

Hlavní výběh zaujímá plochu 2 000 m2 a snahou jeho tvůrců bylo vytvořit zde prostředí co nejpodobnější původní domovině koní Převalského, tedy biotop středoasijské suché stepi. Tomu odpovídá chudá vegetace, kaskádovitý povrch výběhu členěný skalními výchozy a balvany i hrubý povrch z písku a kamení vhodný pro rovnoměrný obrus kopyt. Návštěvníci mohou nově pozorovat koně ze tří vyhlídek a chovatelé získali moderní zázemí, které zahrnuje pět vzájemně propojitelných boxů s možností dálkového sledování pomocí kamer, čtyři venkovní dvorky nebo prostorný odstavný výběh, který v případě potřeby umožní fungování dvou skupin koní bez vzájemného kontaktu. Součástí zázemí je také speciální koridor s nášlapnou váhou pro pravidelné vážení zvířat.

Stupňovitý svah výběhu imitující terén zvlněné stepi džungarské Gobi plynule přechází v okolní pohoří. Umělé skalní útvary v jednom místě věrně napodobují konkrétní mongolskou lokalitu – světoznámé Planoucí útesy (Flaming Cliffs), které proslavila nezaměnitelná scenérie a paleontologické nálezy z konce druhohor. Pro návštěvníky zde byla zpodobněna lebka dinosaura rodu Protoceratops a část Oviraptora včetně jeho hnízda se zkamenělými vejci. Své místo tu má i typické mongolské ovó, mohyla z kamení, která má pro Mongoly posvátný význam.

Na tento působivý venkovní prostor navazuje malý pavilon zasazený do terénu a zcela osázený zelení. Uvnitř jsou umístěna terária s menšími pouštními živočichy. Savce zde zastupuje ježek ušatý (Hemiechinus auritus), pískomil mongolský (Meriones unguiculatus) ve své původní, nedomestikované formě, droboučký křečík Roborovského (Phodopus roborovskii) a pestruška písečná (Lagurus lagurus), známá také jako stepní lumík. Z plazů je vedle agamek a paještěrek nejvýraznější hroznýšek tatarský (Eryx tataricus) – pouštní had, který byl zřejmě předobrazem olgoje chorchoje, mýtického písečného červa údajně schopného zabíjet na dálku. Z živočichů trávících dny pod zemí jsou v pavilonku mimo hroznýšků představeni ještě švábi lékařští (Eupolyphaga sinensis), připomínající miniaturní želvičky, a štíři Martensovi (Mesobuthus martensii). Ti jsou vystaveni pod dvojím osvětlením, aby vedle běžného zbarvení štíra vynikla i zvláštní vlastnost jeho kutikuly, tedy fluorescence pod ultrafialovým světlem.

Nemalá část interiéru pavilonku byla vyhrazena prezentaci příběhu posledního divokého koně a snah o jeho záchranu a návrat do volné přírody. Vzniklo tak malé muzeum, kde návštěvníci uvidí mimo jiné i věrné modely armádního letouna CASA či vozidel, kterými Zoo Praha od roku 2011 přepravovala koně Převalského do Gobi B.

Atmosféru expozičního celku dotvářejí také další prvky odkazující na Mongolsko. Je to například klasická jurta, která se osvědčila i u původní expozice koní, nebo kámen s petroglyfy (rytiny do kamene různého stáří) vyrobený jako kopie konkrétního nálezu, který učinil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Zpět byla také instalována populární bronzová socha koně Převalského z roku 1966, jejímž autorem je Vincenc Vingler.

Celý nový komplex je pak zakončen dvěma venkovními voliérami pro manuly (Otocolobus manul). Tyto dlouhosrsté kočkovité šelmy ze střední Asie, které v popkultuře získaly nálepku nejmrzutějších koček světa, mají největší populace v Mongolsku, a v pražské expozici Gobi proto nemohly chybět.

Obyvatelé

Zajímavosti