Planoucí útesy pouště Gobi v Zoo Praha

Ostatní články

Zoo Praha  |  23. 03. 2024


Součástí nové expozice Gobi v horní části Zoo Praha je ukázka světově významné paleontologické lokality. Americká expedice z roku 1923 definitivně potvrdila existenci zkamenělých dinosauřích vajec a také dala jméno ohromujícím Planoucím útesům (Flaming cliffs), v jejichž blízkosti tento významný objev učinila. Přijďte i vy obdivovat přes 70 milionů let stará dinosauří vajíčka, která v okolí Planoucích útesů sbírali naši předkové už před tisíci lety.

Planoucí útesy v Gobi. Foto: David Broda Planoucí útesy v Gobi. Foto: David Broda

Rozlehlé planiny jižního Mongolska nebyly vždy nehostinnou skalnatou pouští s horkými léty a mrazivými zimami. Před 10 000 lety byla tato oblast vlhčí a podmínky pro život byly mnohem příznivější. Toho využili naši předkové, kteří se zde usadili. Zemědělství se v této oblasti nerozvinulo, ale jinak tehdejší lovci a sběrači využívali všech možností obživy, které byly k dispozici. Od lovu divokých kopytníků až po sběr vajíček pštrosů, kteří se zde tehdy ještě vyskytovali. Obrovská pštrosí vejce byla pravděpodobně vítaným zdrojem bílkovin, kromě toho naši předkové nacházeli a sbírali také zbytky vajec mnohem starších.

Planoucí útesy získaly své jméno díky ohnivým barvám, kterými září při západu slunce. Foto: David Broda

Planoucí útesy získaly své jméno díky ohnivým barvám, kterými září při západu slunce. Foto: David Broda, Zoo Praha

Zloděj vajec?

Z načervenalých pískovců Planoucích útesů eroze už tisíce let postupně odkrývá zkamenělé skořápky dinosauřích vajec, a dokonce kompletní kostry samotných dinosaurů. Tyto nálezy jsou světovými unikáty a právě z této oblasti byla křehká dinosauří vajíčka poprvé vědecky popsána. Jedná se o fosilizované skořápky, jednotlivá vajíčka i celá hnízda patřící teropodním dinosaurům z čeledi Oviraptoridae, možná právě rodu Oviraptor. Tito necelý metr vysocí, opeření dvounozí dravci s mohutným zobákem a typickým kostěným hřebenem na temeni byli dříve mylně považováni za „zloděje vajec“. Novější výzkumy ukázaly, že hnízdo s vajíčky nalezené v těsné blízkosti kostry oviraptora patří jemu a že je pravděpodobně chránil před zkázou, snad před nepřízní počasí.

Rekonstrukce zkamenělého hnízda oviraptora, odlitky vajec podle originálu ze sbírek Národního muzea. Foto: Tereza Mrhálková

Rekonstrukce zkamenělého hnízda oviraptora, odlitky vajec podle originálu ze sbírek Národního muzea.
Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Odlitek lebky a části páteře oviraptora, vznikl podle staršího odlitku polského materiálu z Mongolska. Foto: Tereza Mrhálková

Odlitek lebky a části páteře oviraptora vznikl podle staršího odlitku polského materiálu z Mongolska.
Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Dinosauři z Planoucích útesů

Sedimenty Planoucích útesů patří do 75–71 milionů let starého souvrství Djadochta (svrchní křída). To je, co se dinosauří diverzity týče, jedním z nejbohatších na světě. Nejběžnějším dinosaurem, jehož kosti i vajíčka v Gobi nalézáme, je Protoceratops. Tento menší, bezrohý předchůdce známějšího Triceratopse byl přes dva metry dlouhý, vážil asi 100–150 kg a pohyboval se na čtyřech nohou. Stáda těchto býložravců procházela pomalu tehdejší krajinou a spásala tuhou, těžko stravitelnou vegetaci. Velká skupina jim zaručovala relativní bezpečí proti útokům predátorů, ale ani tato stádová strategie nebyla všespásná. O tom svědčí zcela unikátní nález dvou do sebe zaklesnutých koster, z nichž jedna patří právě protoceratopsovi a druhá velociraptorovi – známému dromeosauridovi, který byl pravděpodobně nejběžnějším velkým predátorem v celé oblasti. Oba dva zápasící dinosauři zahynuli ve vzájemném boji a jejich těla byla vzápětí překryta jemným pískem nebo bahnem.

Odlitek lebky protoceratopse umístěný v blízkosti nové expozice Gobi. Foto: Tereza Mrhálková

Odlitek lebky protoceratopse umístěný v blízkosti nové expozice Gobi. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Vajíčka jako talismany

Vlivem působení větru a vody se nám zachovaly jak kostry dinosaurů, tak jejich vajíčka, která v okolí Planoucích útesů sbírali naši předkové už tisíce let předtím, než stály egyptské pyramidy. Nálezy opracovaných a provrtaných úlomků dinosauřích vajec svědčí o tom, že plnily roli ozdob, či snad talismanů, a jedná se tak o jednu z nejstarších přímých interakcí mezi člověkem v době předhistorické a desítky milionů let starými fosiliemi dinosaurů.

Originální odlitky odlitků

Paleontologické rekonstrukce umístěné v expozici Gobi jsou odlitky vytvořené ve spolupráci s Paleontologickým oddělením Národního muzea. Vejce oviraptora je součástí muzejních sbírek, lebky jsou pak odlitky odlitků, jejichž původ sahá do Polska, které v první polovině 20. století vedlo do Mongolska paleontologické expedice. Všechny objekty tak mají reálný původ a jsou věrnou ukázkou fascinujících forem života starých přes 70 milionů let

Ondřej Kohout

Související příspěvky

POMÁHÁME JIM PŘEŽÍT: Návrat koně Převalského do asijských stepí
Návrat divokých koní. Do stepí i do Troji
Otevření expozice Gobi a zahájení 93. sezóny Zoo Praha
Petroglyfy z Velké Gobi


Orangutan sumaterský. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Hlavní sezóna Zoo Praha je oficiálně zahájena a spolu s ní se množí dotazy veřejnosti: Kdy je nejlepší do zoo vyrazit? Jak se vyhnout frontě u pokladny? Dají se využít nějaké slevy? Na tyto i na další otázky proto odpovídáme v...

Kámen s petroglyfy v oblasti Velká Gobi B. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Kámen umístěný v expozici Gobi vedle výběhu koní Převalského je vyzdobený petroglyfy znázorňujícími kozorožce a další tvory či objekty. Jde o repliku skutečného kamene z Mongolska, který v roce 2022 objevil ředitel pražské zoo...




Přihlášení k newsletteru