Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha
Paještěrka Převalského (Eremias przewalskii)
Mnoho času tráví pod trsy trávy či keři pouštních bylin, kde je obtížné ji zpozorovat díky vynikajícímu maskovacímu zbarvení: tmavé příčné skvrny na pískovém podkladu připomínají stíny stébel na nerovném povrchu písku.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Šupinatí (Squamata) |
Čeleď | Ještěrkovití (Lacertidae) |
Rozšíření | Asie (střední Asie) |
Biotop | poušť a polopoušť |
Potrava | bezobratlí, plody (hmyz) |
Rozměry | 15–27 cm, hmotnost až 30 g |
Rozmnožování | březost 2,5–3 měsíce, 2–5 mláďat |
Zajímavosti
Patří k nejtypičtějším plazům pouště Gobi, kde ji lze často vidět na písečných dunách. Nejraději se zdržuje pod trsy trávy a pouštních keřů, u jejichž paty si v písku hloubí úkryty. Souboje o teritorium běžně vedou ke zraněním, například na konci ocasu. Aktivní je ve dne od dubna do září. Dlouhé zimní období i letní polední žár přečkává v norách v zemi. Je to čilý a aktivní lovec, který pátrá po drobných bezobratlých a jejich larvách nejen na povrchu země, ale i těsně pod ním. Vedle hmyzu (především brouků a mravenců) požírá začátkem podzimu také plody pouštní rostliny rodu šamanicha (Nitraria) a tak přispívá k šíření jejích semen. Počasí v místech, kde žije, bývá velmi vrtkavé, ještě v dubnu často sněží a i v létě dochází k prudkým změnám teplot nejen mezi dnem a nocí, ale také mezi jednotlivými dny: když svítí slunce, je povrch půdy rozpálený, ale během dnů, kde je zataženo a větrno, půda rychle vychládá. To vedlo ke vzniku řady adaptací, které paještěrce Převalského umožňují v tomto nehostinném prostředí přežívat. Jednou z nich je i živorodost – mezi paještěrkami spíše výjimečný jev. V matčině těle mají totiž zárodky mnohem stabilnější podmínky, než by měly ve vejcích zahrabaných do substrátu, což zaručuje jejich úspěšný vývoj.
Umístění v Zoo Praha | expozice Gobi |
---|