Tato menší zavalitá koroptev horských lesů jihovýchodní Asie tráví většinu dne skrytě v hustém podrostu, kde v malých skupinách hledá potravu. Nocuje však na stromech, často těsně přitisknutá k ostatním členům skupiny. Při vyrušení se obvykle snaží uniknout během a vzlétá až při bezprostředním ohrožení.

Koroptev oranžovohrdlá. Foto © stevefirth (CC-BY), iNaturlist

Zajímavosti

Koroptev oranžovohrdlá je nápadná rezavě oranžovým hrdlem s tmavou kresbou, modrošedou hrudí a pestře zbarvenými křídly. Obývá horské lesy ve výškách 1 800 až 3 000 metrů nad mořem, kde dává přednost dubovým lesům s porosty vavřínů a rododendronů. Řídce na ni lze narazit i v nižších (od 600 m. n. m.) nebo vyšších (do 6 000 m. n. m.) polohách. V rozsáhlém areálu vytváří několik geografických poddruhů, které se liší zejména kresbou a odstíny opeření na hlavě a spodní straně těla. Samci a samice jsou si vzhledově velmi podobní. Hnízdo tato koroptev zakládá na zemi a staví ho samec. Jde o jednoduchý vyhrabaný důlek v zemi vystlaný travou, který je ukrytý v bambusovém či hustém lesním porostu, často v blízkosti vodních toků. Na hnízdě pak sedí výhradně samice, která do něj snese zpravidla 3 až pět bílých vajec. Mimo hnízdní období se koroptev oranžovohrdlá pohybuje v menších skupinkách či hejnech čítajících obvykle pět až deset jedinců. Den tráví hledáním potravy, kterou tvoří semena, výhonky rostlin a bobule, hmyz a plži. V noci pak ptáci hřadují společně na stromech, kde se k sobě těsně choulí. Podobně jako jiné lesní koroptve spoléhá při nebezpečí především na nenápadnost a rychlý únik podrostem. K letu se uchyluje hlavně při bezprostředním ohrožení, někdy odlétají do větví stromů podobně jako drozdi. V komunikaci hraje významnou roli hlasový projev, často tvoří duety, kdy si partneři navzájem odpovídají.

Ochrana

Málo dotčený druh

Chov v Zoo Praha

Koroptev oranžovou můžete od roku 2026 pozorovat v průchozím pavilonu Sečuán ve spodní části zahrady.