Základní zelenou barvu této překrásné příbuzné strak doplňují jasně červený zobák a nohy, černá páska přes oko, kaštanové špičky křídel a u jižněji žijících populací také zlatožlutá spodina těla. Všem poddruhům je společná výrazná vztyčitelná chocholka.

Zajímavosti

Krasky jsou hlasití společenští ptáci z příbuzenstva strak, sojek a krkavců. Zdánlivě pestré zbarvení je ve skutečnosti velmi dobře maskuje v zeleném lesním zápoji. Na jídelníčku mají nejen různé druhy bezobratlých, ale také menší obratlovce, ať už ptáčata, nebo například drobné ještěry. Při lovu přitom často spolupracují. Skutečně zlatobřiché jsou jen populace krasek zlatobřichých z jihovýchodní Asie. Ty z Číny jsou převážně zelené a podobají se kriticky ohroženým kraskám jávským, mají však výraznější chocholku na hlavě. Podobně jako jiné krasky, i krasky zlatobřiché v chovech často ztrácejí svou zelenou základní barvu a blednou do modré. Jejich peří totiž působí zeleně díky kombinaci modré strukturální barvy per a žlutého karotenoidního pigmentu, který ptáci neumějí sami syntetizovat a v přírodě jej získávají z potravy. Pokud v potravě tento pigment chybí, zelená pera postupně zmodrají a žlutá zbělají. Žlutý pigment je navíc nestabilní a rozpadá se při větší míře oslunění, než jaké bývají ptáci v lesním šeru vystaveni. Krasky tak mohou zmodrat i z důvodu nedostatečného zastínění voliéry. Trvá pak někdy i několik sezon, než postupně získají zpět svou původní zelenou barvu.

Chov v Zoo Praha

Krasky zlatobřiché chováme od roku 2025.