Lexikon zvířat
Lexikon zvířat Zoo Praha
Zvonek čínský (Carduelis sinica (Chloris sinica))
Malý druh pěvce s kuželovitým zobákem a krátkým, mírně vykrojeným ocasem. Od evropského zvonka se liší hnědavým tělem a šedavou hlavou. Na křídle má výraznou žlutou pásku.
Zvonek čínský. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Řád | Pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Pěnkavovití (Fringillidae) |
| Rozšíření | Asie (východní Asie (Čína, V Mongolsko, Dálný východ, Vietnam, Korea, Japonsko)) |
| Biotop | hory, listnatý a smíšený les (horské listnaté i jehličnaté lesy a louky, kulturní krajina) |
| Potrava | semena (hlavně semena, méně bobule a pupeny) |
| Rozměry | délka 12,5–14 cm, váha: 17–22 g |
| Rozmnožování | počet vajec 3–5, inkubace 13–14 dní |
Zajímavosti
ZVONCI OBECNĚ: Zvonci patří mezi pěvce, do čeledi pěnkavovitých, a živí se převážně semeny, což prozradí jejich kuželovitý mohutný zobák. V době hnízdění ale krmí rodiče mláďata hlavně hmyzem. České jméno dostali podle hlasu, který trochu připomíná drnčení zvonku. Obývají většinou světlé lesy, parky a křovinaté oblasti. ZVONEK ČÍNSKÝ: Sdružuje se do malých skupin, zvláště mimo dobu hnízdění. Při toku samec láká samici a označuje teritorium jakoby motýlím letem a štěbětavým, poměrně drsným zpěvem. Hnízdo má tvar hluboké misky a je umístěné v koruně stromu nebo v křovinách.
Chov v Zoo Praha
Zvonky čínské jsme chovali již v letech 1993 až 1995, chov byl obnoven mezi lety 2004 až 2024.
V současnosti druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
