Má vysoce klenutý hřbetní pancíř, který je uprostřed těla rozdělen na tři pásy, spojené kožními záhyby. Tvrdými štítky má krytou i hlavu a ocas, břicho je porostlé tuhými štětinami. Prostřední tři prsty na zadních nohou jsou srostlé a opatřené drápem, na předních nohou má čtyři prsty.

Pásovec kulovitý, foto: archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Jihoameričtí pásovci jsou prazvláštní zvířata, která jako by vznikla spojením želvy, ježka a králíka. Příbuzná však nejsou ani jednomu z nich – ve skutečnosti bychom jejich nejbližší příbuzné našli mezi mravenečníky a lenochody. Tělo mají pásovci jako jediní savci na světě kryté svrchu pevnými kostěnými pláty, které jim slouží jako dokonalá ochrana před predátory. Pásovec kulovitý, jak už jeho jméno napovídá, tuto obranu dovedl k takové dokonalosti, že se dovede svinout do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt nedobytně uvnitř. Mocné drápy na předních nohou mu slouží k rozhrabávání termitišť, jejichž obyvateli se živí. Nepohrdne ale ani larvami brouků nebo nejrůznějšími zralými plody. K jejich vyhledávání používá především jemný čich, naopak zrak má tak slabý, že si občas ani nevšimne případné překážky v cestě a může do ní narazit. Žije samotářsky, odpočívá v opuštěných norách jiných zvířat nebo v hustém podrostu.

Chov v Zoo Praha

O příchodu prvního pásovce kulovitého doklady bohužel nemáme, i když je známo, že se jednalo o samici, která uhynula v roce 1964. Poté se tento druh objevil v letech 1971−1979 a pak až v roce 2006. První mládě bylo odchováno v roce 2010.  V zoo pásovce vystavujeme v Pavilonu goril ve společné expozici s dalšími dvěma jihoamerickými savci: tamaríny a lenochody.