Klasifikace žiraf prošla v roce 2016 revizí a žirafa Rothschildova, kterou pražská zoo chová, byla klasifikována jako žirafa núbijská. Žirafy jsou nejvyšší dnes žijící živočichové. Dospělí samci měří na výšku běžně přes pět metrů, vzácně dokonce byli zaznamenáni i téměř sedmimetroví. Samice jsou o něco menší a mívají jen čtyři až pět metrů. Jednotlivé poddruhy žiraf se liší základním zbarvením i tvarem, hustotou a barvou skvrn. Kromě toho má každé zvíře svou individuální kresbu podobně neopakovatelnou, jako jsou hmatové linie na koncích našich prstů.  

Žirafa núbijská, foto: Jaroslav Šimek, Zoo Praha

Zajímavosti

Domovinou žiraf je subsaharská Afrika s výjimkou souvislých tropických lesů a pouští. Jejich typickým prostředím je buš, tedy křovinatá savana s porosty akácií a dalších stromů a keřů. Živí se takřka výhradně jejich listy ve výšce, která je pro ostatní velké býložravce nedostupná. Díky ohebným pyskům, dlouhému jazyku a hustým slinám si žirafy poradí i s drobnými listy, které se skrývají mezi ostrými trny. Kromě listů patří do žirafího jídelníčku i výhonky, květy nebo plody. Žirafy věnují přijímání potravy většinu času, jen nejžhavější hodiny dne tráví odpočinkem ve stínu. Na rozdíl od typických přežvýkavců jsou schopné přežvykovat i během chůze, aniž by si lehaly. Spí jen krátce, několikrát denně a vždy jen na pár minut. Při tomto kratičkém spánku si lehnou na zem a krk ohnou dozadu, takže se hlavou opírají o zadek. V této pozici jsou podobně zranitelné jako při pití, protože je pro ně nesmírně namáhavé rychle se vztyčit. Aby přitom nedošlo k překrvení nebo naopak odkrvení mozku, mají žirafy v krčních cévách zvláštní chlopně. V přírodě se obvykle sdružují samice a nedospělá zvířata do nepříliš početných stád bez pevného společenského pořádku, zatímco dospělí samci bývají samotářští. Samice rodí v naprosté většině případů jedno mládě, a to ve stoje. Novorozeně se už za hodinu staví na nohy a záhy je schopno následovat matku. Ta ho neohroženě brání kopáním, které je natolik účinné, že jím snadno zabije i lva.  

Ochrana

Ze všech čtyř druhů žiraf jsou žirafy severní nejohroženější – jejich počty v přírodě za poslední tři generace drasticky klesly o celých 90 %! Důvodem je jak ztráta životního prostředí, tak i lov pro maso, kůži a ocas. Dnes jich zbývá jen kolem pěti tisíc, z toho zhruba polovinu tvoří právě poddruh chovaný v Zoo Praha – žirafa núbijská.

Chov v Zoo Praha

Naše zoo byla první zahradou v Československu, která vystavovala žirafy: chováme je už od roku 1954, kdy se u nás mohli návštěvníci podívat na samici žirafy masajské Lenku. Poté se v zoo vystřídalo ještě několik dalších druhů či poddruhů a od 70. let chováme žirafy núbijské (do září 2016 označovány jako žirafy Rothschildovy). V současnosti naše stádo sestává z dospělého samce Johana, několika samic a jejich potomků, a na „kontě“ máme již sedmdesátku odchovaných mláďat.

Podpora chovu

Naše žirafy můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.