Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha
Nestor kea (Nestor notabilis)
Kea je celkově poměrně nenápadně zbarvený papoušek, dokud nevzlétne. Pak jasně zasvítí červená spodina křídel a kostrč. Typický je dlouhý, ostrý zobák.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Papoušci (Psittaciformes) |
Čeleď | Papouškovití (Psittacidae) |
Rozšíření | Austrálie (Nový Zéland – Jižní ostrov, hlavně západní svahy Jižních Alp) |
Biotop | hory, listnatý a smíšený les (Horské svahy od úpatí po ledovcová pole, otevřená krajina, okraje lesů.) |
Potrava | části rostlin, bezobratlí (plody, části rostlin včetně lišejníků, bezobratlí, malí obratlovci, zdechliny) |
Rozměry | délka 48 cm, váha 920 g |
Rozmnožování | Samice snáší 2–4 vejce, sedí na nich 21–28 dní. |
Zajímavosti
Tento novozélandský endemit proslul svou hravostí, zvídavostí a inteligencí stejně jako tím, že si jídelníček doplňuje živočišnými bílkovinami v podobě malých obratlovců, zdechlin, a dokonce i ovčího tuku. Původně ozobával ovčí kůže, pak se naučil vyklovávat podkožní tuk uhynulých ovcí a nakonec si troufnul i na ovce živé. Způsobuje jim tak zranění, do kterých snadno pronikne infekce, jíž ovce podlehnou. Nebojácně navštěvuje i okolí domů nebo kempů a přiživuje se na odpadcích – nebo přímo o něco k snědku žebrá. Není divu, obývá totiž vysokohorské oblasti, kde je v zimě potravy velmi málo a není nijak výživná. Kea sice dovede zdatně létat, ale nejraději se pohybuje po zemi a také pro hnízdo si vybírá chráněné skuliny pod kameny či kořeny stromů nebo jiné vhodné úkryty. Na to ovšem doplácí, protože vejce i mláďata často vybírají šelmy, které na Nový Zéland dovezli lidé – kočky, lasičky či kuny. V Červeném seznamu IUCN je veden jako ohrožený druh, celková populace v přírodě zřejmě nepřesahuje 5 000 jedinců. Na vejcích sedí jen samice, kterou samec po celou dobu krmí. Jméno dostal podle pronikavého křiku kíí-a.
Ochrana
Na Novém Zélandu, odkud nestoři pocházejí, původně nežili žádní suchozemští savci s výjimkou netopýrů – všechny ostatní sem zavlekl člověk. Místní ptáci jen těžko vzdorují nepůvodním savčím predátorům, jako jsou lasice hranostaj, domácí kočky nebo vačnatci kusu liščí, a nestoři nejsou výjimkou. Největší riziko představují zavlečení savci pro vejce a mláďata na hnízdě. Není výjimkou, že v letech, kdy se lasice přemnoží, se nestořím rodičům podaří odchovat jen 1 až 2 % mláďat. V bezpečí ale před lasicemi či kočkami nejsou ani dospělí ptáci. Ještě počátkem 70. let 20. století navíc byly za každého zabitého nestora vypláceny odměny a ročně jich bylo zastřeleno i 150 000, protože byli vnímáni jako škůdci – nestoři ojediněle vyklovávají ovcím podkožní tuk. I dnes farmáři nestory pronásledují a další ptáci hynou pod koly automobilů, po střetu s vysokým napětím, pozření olova nebo v důsledku jiných srážek s lidskou civilizací. Také odlesňování představuje problém a připravuje nestory o domov. Ze všech těchto důvodů jich v přírodě rychle ubývá a jsou považováni za ohrožený druh.
Chov v Zoo Praha
První pár jsme získali v roce 2016, druhý přišel v roce 2019. Nějaký čas strávili v zázemí, od září 2019 je ovšem můžete pozorovat v Rákosově pavilonu, kde jsou jedním z vlajkových druhů. A již v roce 2020 jsme se zde dočkali vůbec prvního mláděte v Zoo Praha.
Podpora chovu
Naše nestory kea můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.
Umístění v Zoo Praha | Rákosův pavilon |
---|