Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Lexikon zvířat

Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha

 

Užovka obojková (Natrix natrix)

Samci jsou menší a štíhlejší než samice. Základní zbarvení je poměrně variabilní v odstínech šedé, šedozelené, někdy až téměř černé, ale v každém případě platí, že nemá na hřbetě žádnou klikatou čáru a záhlaví zdobí žluté nebo bělavé „měsíčky“.

Foto: Petr Velenský, Zoo Praha Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Třída Plazi (Reptilia)
Řád Šupinatí (Squamata)
Čeleď Užovkovití (Colubridae)
Rozšíření Afrika, Asie, Evropa (Evropa, západní Asie, severní Afrika)
Biotop sladké vody, travnaté území, listnatý a smíšený les (Lesy i travnatá místa v okolí stojatých nebo pomalu tekoucích vod)
Potrava obratlovci, ryby (Žáby, čolci, rybky, malí hlodavci)
Rozměry Délka 80−130 cm, hmotnost 150−350 g
Rozmnožování Samice klade 8−40 vajec, inkubace trvá 6−8 týdnů

Zajímavosti

UŽOVKY OBECNĚ: Mezi užovky řadíme množství nejedovatých nebo jen slabě jedovatých hadů z čeledi užovkovitých. Ta zahrnuje i bojgy, korálovky nebo vejcožrouty. Označení „užovka“ nevymezuje žádnou blíže určenou systematickou skupinu a je rozšířené napříč čeledí bez ohledu na skutečné příbuzenské vztahy. Není proto divu, že mezi užovkami najdeme hady různorodé velikosti, vzhledu i způsobu života. UŽOVKA OBOJKOVÁ: Užovky obojkové jsou aktivnější než zmije. Sluní se nejčastěji ráno a navečer, zbytek dne pátrají po potravě. Loví hlavně obojživelníky a ryby, a proto se při slídění po kořisti zdržují v okolí vod a mokřadů. Velmi často vstupují přímo do vody, kde obratně a vytrvale plavou a potápějí se. Svou kořist polykají vcelku (jako ostatně drtivá většina hadů). Pokud chytí rybu, pozřou ji hlavou napřed, aby se jim rybí šupiny a ploutve v těle nevzpříčily. U ropuch, které se brání nafukováním těla, ale postupují přesně naopak: polykají je odzadu, čímž z kořisti nadbytečný vzduch vytlačí. V nebezpečí se brání syčením a nafukováním těla a v případě krajního ohrožení dokonce předstírají, že jsou mrtvé: zkroutí se břichem nahoru, široce rozevřou tlamu, jazyk nechají viset volně z tlamy, ze které jim dokonce může téct krev, nehybně leží a občas dokonce uvolní odporně páchnoucí výměšek ze žláz u ocasu, aby navodily iluzi tlející mršiny. Odborně tomuto chování říkáme tanatóza. Na jaře se objevují jako první samci, kteří se snaží co nejvíc vyhřát na slunci. Po páření klade samice kožovitá vejce, která zahrabává do tlejícího materiálu, například náplavových hromad u řek. Mláďata se líhnou koncem léta.  

Chov v Zoo Praha

Užovky obojkové patří k volně žijícím druhům, které si areál pražské zoologické zahrady samy zvolily za svůj domov. S trochou štěstí tak tyto hady můžete od jara do podzimu pozorovat u vodních ploch napříč dolním areálem zoo. Mimoto však užovky obojkové najdete také v expozicích, a to jednak v přírodních teráriích na stezce Zakázance, která protíná skalní masiv a spojuje dolní a horní část areálu (zde jsou vidět pouze během sezony), a jednak celoročně v Teráriu v Rezervaci Bororo.

Umístění v Zoo Praha Dolní část zoo

 


Nyní používáte mobilní verzi webových stránek www.zoopraha.cz. Pokud chcete zobrazit plnou verzi, klikněte zde.

Sociální sítě

facebook
youtube
instagram
TripAdvisor