Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha
Kachna patagonská (Anas (Lophonetta) specularioides)
Má celkově hnědo-béžové zbarvení s tmavším temenem, světlou přední stranou krku a tmavým hřbetem. Poznáte ji podle štíhlé postavy i krku a hlavně podle malé chocholky v týle.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | Kachnovití (Anatidae) |
Rozšíření | Jižní Amerika (nejjižnější části Jižní Ameriky včetně Falklandských ostrovů) |
Biotop | moře, sladké vody, travnaté území (mokřady, bažiny, jezera, laguny i mořské pobřeží) |
Potrava | části rostlin, bezobratlí (vodní bezobratlí (měkkýši, hmyz a jeho larvy, korýši), vodní řasy) |
Rozměry | délka 51–61 cm, hmotnost okolo 1 kg |
Rozmnožování | Samice snáší 5–8 vajec, na kterých sedí 30 dnů. |
Zajímavosti
KACHNY OBECNĚ: kachny, kachničky i kachnice patří do řádu vrubozobých a dá se říci, že tomuto označení dělají čest. Mají totiž plochý zobák, který je na okrajích lemován drobnými vroubky a lamelami. Ty kachnám umožňují procezovat potravu z vody i z řídkého bahna. Takřka všechny kachny jsou lépe přizpůsobeny k životu na vodě než na souši. Díky nohám posunutým k zadnímu konci těla se na zemi pohybují pomalou, kolébavou chůzí. Naproti tomu většina kachen dovede velmi dobře létat a čírky dokonce patří k nejrychlejším ptákům vůbec, Kachny si hledají potravu hlavně ve vodě. Při tom buď na vodě jen panáčkují nebo s nataženým krkem vybírají drobné živočichy a části rostlin u hladiny (plovavé kachny), nebo se potápějí celé (potápivé kachny). Příslušnost k první skupině poznáme na první pohled podle toho, že ptáci mají jen „mělký ponor“ a ocas nesou nad hladinou. Potápivé druhy sedí na vodě víc ponořené a ocas není vidět. Mnohé druhy kachen vykazují výraznou pohlavní dvoutvárnost – samci jsou přinejmenším v době toku pestřeji a nápadněji zbarvení. Platí to hlavně u druhů, u nichž na vejcích sedí jen samice, zatímco samec obvykle hlídá okolí hnízda – nebo se na péči o potomky nepodílí vůbec. Poměrně běžně se u kachen setkáváme s vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. Pod tímto odborným pojmem se skrývá situace, kdy samice snáší část vajec do hnízd jiných samic stejného druhu. Je to zřejmě jakási pojistka na ochranu před predátory – i kdyby jedno hnízdo nepřítel objevil a zničil, další potomci z jiných hnízd přežijí. Káčata jsou takřka ihned po vylíhnutí schopná běhat, plavat a samostatně si shánět potravu. Matka je pouze vodí na místa, kde je jí největší hojnost, hlídá je před predátory a v noci zahřívá. KACHNA PATAGONSKÁ: kachny patagonské neboli vlasaté mají velmi vyvinuté teritoriální chování, své území si hájí i vůči jiným druhům ptáků. Hnízdo staví na zemi ve vegetaci, na vejcích sedí pouze samice, o mláďata pečují oba rodiče.
Chov v Zoo Praha
První kachna patagonská žila v zoo v letech 1984−2000. Jednalo se o samici, ke které přišel v roce 1990 samec. V roce 1992 byla poprvé úspěšně odchována mláďata. Také současný pár – samice z plzeňské zoo a samec pocházející ze Zoo Drážďany – se stal rodiči několika mláďat. Aktuálně najdete kachny patagonské ve společné expozici s plameňáky chilskými.
Umístění v Zoo Praha | Dolní část zoo |
---|