Má robustní tělo, krátké nohy a širokou hlavu. Velmi nezvyklé je jeho zbarvení – hřbet a temeno má šedobílé, spodní strana těla je černá (u většiny živočichů je tomu právě naopak – světlejší je břicho, tmavší hřbet).

Medojed, foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

Ačkoliv medojed není nijak velká šelma, má v přírodě jen málo nepřátel. Používá neobvyklou kombinaci aktivní i pasivní obrany, díky níž si poradí s nejrůznějšími predátory. Mohutné drápy svědčí o jeho schopnosti se bleskově zahrabat. Nepříjemně páchnoucím výměškem análních žláz dokáže odradit i nejhladovější šelmu. Hustou drsnou srstí a tuhou kůží (která je tak volná, že se v ní medojed dokáže doslova protočit) neproniknou ani zuby jedovatých hadů, natož žihadla včel, jejichž hnízda medojed s oblibou rozhrabává a poté si pochutnává na medu a larvách hmyzu. Rozhodně ale není vybíravý a jeho jídelníček zahrnuje pestrou škálu potravy, od měkkých plodů či hlíz přes vejce, malé obratlovce a bezobratlé po zdechliny. Medojed je samotář, který se za soumraku potuluje krajinou zvláštním kolébavým krokem, jímž dokáže urazit i mnoho kilometrů za noc. O mláďata pečuje jen samice. Je velice ostražitá a několikrát své potomky přemisťuje, aby je uchránila před šelmami.

Chov v Zoo Praha

Medojedy chováme od roku 2001. V roce 2004 se podařilo odchovat první mláďata.