Je poměrně malý, samec ve svatebním šatu má kontrastní černobílé zbarvení a nevýraznou chocholku. Samice je šedavá, s hnědým temenem. Jeho zobák je kratší, buclatější a nemá výraznou hákovitou špičku, čímž se tento druh od ostatních morčáků liší.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

MORČÁCI OBECNĚ: morčáci jsou štíhlé, převážně severské kachny, i když se s několika druhy setkáme i v horských polohách tropické Asie či dokonce u rychle tekoucích vod v brazilském deštném lese. Obývají sladké vody i mořská pobřeží a živí se hlavně rybkami, což je mezi kachnami výjimečný jev. O rybožravé stravě vypovídá i stavba zobáku, kterým morčáci zaujmou na první pohled. Je totiž úzký, poměrně dlouhý, na okrajích je vyzbrojený zoubky a na špičce má dlouhý, zahnutý nehet. Celkově tak ničím nepřipomíná typický placatý kachní zobák. Loveckou taktikou se morčáci podobají spíše kormoránům než kachnám. Nejprve ponoří hlavu, vyhlédnou si kořist a pak se za ní potopí. Jindy sbírají potravu na dně nebo těsně pod hladinou. Morčáci mívají často různě utvářenou chocholku, která je někdy u samic nevýrazná. Žijí v dočasných párech a většina druhů hnízdí ve stromových dutinách. Jen někteří morčáci budují hnízdo na zemi. MORČÁK BÝLÝ: hnízdí v dutých stromech, často obsazuje opuštěná hnízda datlů. Mimo dobu hnízdění se sdružuje do různě početných hejn, která jsou zvláště během tahu i několikatisícová. Při lovu se potápí do hloubky až 4 m. Na našem území se s ním setkáme během tahu nebo v zimě. 

Chov v Zoo Praha

Chováme je od roku 1993.