Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha
Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)
V pražské zoo jsme již odchovali celou řadu mláďat těchto krásných šelem. Vůbec první odchov se podařil v roce 1961 od rodičů Amura a Ťapky, kteří oba přišli z volné přírody. Jednalo se o obrovský úspěch, protože ve volné přírodě tehdy přežívalo posledních několik desítek zvířat a zachování poddruhu pro budoucí generace záviselo právě na odchovech v lidské péči. Vlastně se dá říct, že dnešní velikost divoké populace je úspěchem – ačkoliv je tygrů ussurijských stále zoufale málo, díky cílené ochraně jejich počty v přírodě utěšeně stoupají. V naší zoo najdete tyto velké šelmy v samostatné expozici v severní části areálu.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Šelmy (Carnivora) |
Čeleď | Kočkovití (Felidae) |
Rozšíření | Asie (Dálný východ) |
Biotop | listnatý a smíšený les (lesy, mokrady, savany) |
Potrava | obratlovci ((do velikosti jelena)) |
Rozměry | délka těla 250–280 cm, délka ocasu 75–85 cm, výška v kohoutku 95–110 cm, hmotnost 250–350 kg |
Rozmnožování | samice je březí 105–111 dní a rodí 1–6 mláďat |
Zajímavosti
TYGŘI OBECNĚ: Představovat tygra je asi zbytečné. Je největší dnes žijící kočkovitou šelmou a ve svém areálu (žije pouze v Asii) vytváří devět poddruhů lišících se velikostí, zbarvením i znaky na lebce. Z nich tři jsou pravděpodobně již vyhubeny – tygr turanský na pevnině a tygr balijský a jávský na stejnojmenných indonéských ostrovech. Ostatní jsou v různé míře ohroženy vyhubením. Pouze tygra indického lze dnes v přírodě počítat na tisíce, zbývající poddruhy přežívají v počtech desítek nebo nanejvýš stovek jedinců. Tygři byli loveni odedávna – pro kožešinu a hlavně pro nejrůznější části těla, které sloužily a slouží k výrobě tradičních léků nebo amuletů. Tygři jsou však způsobem života i silou a obratností pro člověka nesnadnou kořistí, a tak jejich dramatický úbytek nastal až v 19. století, kdy lovci začali používat střelné zbraně. Tygři jsou samotáři a při toulkách za potravou urazí mnoho kilometrů. Výborně plavou, rádi se koupou a dovedou také šplhat po stromech. Zdánlivě kontrastní a nápadná kresba je ve skutečnosti vynikajícím maskováním, díky němuž tygři splývají s mihotavými stíny ve vysoké trávě, rákosí nebo lesním podrostu. Tygřice vodí mláďata a pečuje o ně až dva roky. V pražské zoo se první tygři objevili už rok po jejím otevření. Byl to kříženec tygra ussurijského a bengálského samec Bengali a samice tygra indického Mitau. Oba pocházeli z Hagenbeckova cirkusu. V roce 1933 se v Praze narodila první dvě tygřata. V pražské zoo chováme tři poddruhy tygrů; dlouhou tradici má u nás chov tygra ussurijského a sumaterského, naopak tygra malajského chováme teprve poměrně krátce. TYGR USSURIJSKÝ: Je největším poddruhem tygra. Obývá lesy na Dálném východě a početnost hlavní populace, která žije v Rusku, je odhadována na 360 jedinců.
Ochrana
Ve 30. letech 20. století žilo v přírodě jen 20–30 tygrů ussurijských. Na pokraj vyhubení je přivedla hlavně poptávka po kožešině a částech těla využívaných v čínské lidové medicíně, ale také lov ze strachu a pro zábavu. Dnes jsou důsledně chráněni a jejich počet se více než zdesetinásobil, nadále je však ohrožuje pytláctví a drastické změny krajiny, především kácení lesů pro dřevo.
Chov v Zoo Praha
Video o tygrech:
Umístění v Zoo Praha | Horní část zoo |
---|