Lexikon zvířat
Lexikon zvířat
Lexikon zvířat Zoo Praha
Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii)
Na černé srsti má bílé skvrny, podle kterých lze „tasmánské čerty“ individuálně rozlišit. Holé boltce jsou růžové, ale pokud se ďábel rozčílí, zrudnou. Jeho čelisti jsou vyzbrojené impozantním chrupem a ďábel je dokáže široce rozevřít – až do úhlu 80°.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Kunovci (Dasyuromorpha) |
Čeleď | Kunovcovití (Dasyuridae) |
Rozšíření | Austrálie (Původně žili ďáblové v celé Austrálii, ale v současnosti se vyskytují pouze na Tasmánii.) |
Biotop | travnaté území (otevřená krajina včetně zemědělské, vřesoviště, lesy) |
Potrava | obratlovci, zdechliny (obratlovci do velikosti vombata)) |
Rozměry | délka těla 57–65 cm, délka ocasu 24–26 cm, výška v kohoutku 22–30 cm, váha 6–11 kg |
Rozmnožování | Samice je březí 18–21 dní, rodí až 30 mláďat, odchovává maximálně 4. |
Zajímavosti
Ďábel medvědovitý je národním zvířetem Tasmánie a největším žijícím masožravým vačnatcem. Jméno si vysloužil jednak tím, že jeho téměř holé ušní boltce při rozrušení zrudnou a v protisvětle působí, jako by rudě žhnuly, a také tím, že je na svou velikost velmi hlučný a často se pouští do zdánlivě divokých rvaček se soukmenovci. Ďáblové se ozývají celou řadou zvukových projevů a často na sebe zdánlivě hrozivě vrčí – jde ale jen o součást běžné komunikace. Jsou aktivní především v noci, kdy pročesávají krajinu a pátrají po potravě. Ta se sestává hlavně z mršin, nepohrdnou ale ani živou kořistí, pokud ji zvládnou dostihnout a skolit. Jejich úlovkem občas bývají i vombati. V poměru ke své velikosti mají ďábli nejsilnější stisk ze všech savců a jediným kousnutím zvládnou rozdrtit i velké kosti. Odklízením uhynulých zvířat pomáhají předcházet šíření infekcí a na Tasmánii tak plní významnou funkci zdravotní policie. Podobně jako je tomu u jiných vačnatců, i mláďata ďáblů přicházejí na svět malá a nevyvinutá a svůj vývoj dokončují pevně přisátá ke strukům ve vaku na matčině břiše. Ten je otočený směrem dozadu, jak tomu běžně bývá u vačnatců, kteří hrabou nory. V jednom vrhu mívá samice i více než dvacet mláďat, ale nanejvýš čtyři přežijí první dny – ve vaku jsou totiž jen čtyři struky.
Ochrana
Začátkem 90. let 20. století žilo v přírodě odhadem až 150 000 ďáblů. Během následujících 20 let však jejich počty klesly na některých místech až o 95 procent! Přestože jsou neobyčejně houževnatí, jejich přežití visí na vlásku. Hlavní příčinou je infekční rakovina obličeje, která se od roku 1996 jako lavina šíří Tasmánií a zatím na ni neexistuje lék. Většina nakažených zvířat do půl roku uhyne. Do boje za záchranu ďáblů se zapojila i tasmánská vláda. V rámci záchranného programu „Save the Tasmanian Devil Program“ bylo několik desítek zdravých jedinců vysazeno na Mariin ostrov čtyři kilometry od tasmánského pobřeží. Mariin ostrov, proslulý svými „Malovanými útesy“, je neosídlený a celý chráněný coby národní park. Ďáblové zde nikdy nežili, takže se sem rakovina nedostala. Z původních 34 zdravých ďáblů, vypuštěných na ostrov mezi lety 2012 a 2017, se jejich počet rozrostl ke stovce, a naplnil tak kapacitu ostrova. Ďáblové na Mariině ostrově žijí volně, takže si zachovají všechny přirozené projevy a instinkty a mohou být využiti ke znovuosídlení vybraných míst na Tasmánii. K projektu na Mariině ostrově se připojila i Zoo Praha. Finančně jsme podpořili nejen samotné převozy ďáblů, ale také sledování jejich dalších osudů. Podílíme se například na údržbě a provozu terénních vozidel a fotopastí, díky kterým mají pracovníci projektu o ďáblech na ostrově přehled.
Chov v Zoo Praha
V zoologických zahradách jsou ďáblové opravdovou vzácností, Tasmánie totiž své odchovy poskytuje jen pečlivě vybraným zoo špičkové úrovně. V areálu Zoo Praha žijí ďáblové od prosince 2019, kdy sem přímo z rodné Tasmánie, z chovného zařízení Cressy, přicestovaly tři samičky a jeden samec pojmenovaní podle různých druhů koření. Zabydleli se v expozičním celku Darwinův kráter a jejich úlohou je plnit roli ambasadorů šířících povědomí o krizi, v níž se jejich druh nachází.
Podpora chovu
Naše ďábly medvědovité můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.
Umístění v Zoo Praha | Darwinův kráter |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní