Na těle má hnědé peří s kresbou v podobě ok, hlava a krk jsou modré, hruď rezavá a nohy světle červené. Na temeni a v týle mají chocholku z krátkých černých pírek. Samec arguse je nezaměnitelný díky prodlouženým ocasním perům a především letkám s nápadnou kresbou.

Argus okatý, foto: Vladimír Motyčka, Zoo Praha

Zajímavosti

  Argusové jsou zajímaví ptáci příbuzní bažantům. Obývají lesy na některých indonéských ostrovech a v Malajsii, kde vytvářejí dva poddruhy, které se liší hlavně velikostí a zbarvením hrudi. Samec arguse je nezaměnitelný díky prodlouženým ocasním perům i letkám a malé chocholce na temeni. V době toku samec vyčistí plochu na lesní mýtině a nápadným tancem láká samici. Rozevírá křídla s velkými loketními letkami, která staví před sebe jako štít, za nímž je prakticky celý ukrytý. Při tom se uplatňuje kresba připomínající řadu očí. Zároveň vztyčuje dlouhá ocasní pera. Ozývá se při tom zvláštním hlasem, který zní sice tlumeně, ale přesto je překvapivě daleko slyšitelný. Samice snáší vejce do hnízda, které má podobu mělké prohlubně v lesní půdě. Sedí na nich sama a sama také vodí mláďata. Argusové obývají voliéru v dolní části zoo.  

Ochrana

V Červeném seznamu IUCN je zařazen v kategorii téměř ohrožený, a to hlavně v důsledku lovu pro peří a úbytku původních lesů.

Chov v Zoo Praha

První argusy přivítali návštěvníci zoo v r. 1954. V letech 1982 až 1999 nastala pauza, kdy jsme tyto zajímavé ptáky nechovali. Poté se sice v zoo objevovali, ale zásadnější zlom v chovu nastal v r. 2005, kdy z holandského Arnhemu přišla samička, jež vytvořila pár s jedním ze samců, kteří přišli právě v r. 1999. První mládě bylo úspěšně odchováno už v r. 2006, do r. 2011 se jich vylíhlo celkem deset.