Svetlé zbarvení srsti adaxe napovídá, že žije v poušti, vyprahlé krajine plné kamení a písku, daleko od vody.

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Zajímavosti

K nehostinnému prostředí je skvěle přizpůsoben. Nepotřebuje totiž pít každý den, protože dokáže hospodařit s vodou obsaženou v potravě. Navíc jsou adaxové aktivní za soumraku a v noci, kdy putují krajinou za potravou od jednoho ostrůvku rostlin k druhému; den tráví obvykle odpočinkem, ukrytí ve stínu izolovaných ostrůvků stromů. Široká kopyta zabraňují adaxům, aby se při chůzi probořili do sypkého podkladu. Adaxové se sdružují do málo početných, pevně semknutých skupin, ve kterých samce od samic jen těžko poznáte – spirálovité rohy mají totiž obě pohlaví. Mláďata se rodí hnědavá a teprve ve věku několika měsíců se začínají zbarvovat jako dospělí.

Ochrana

Kdysi žili adaxové téměř na celém území Sahary, za posledních sto let jich však drasticky ubylo a dnes přežívá poslední životaschopná populace na malém území v Nigeru. V zoologických zahradách se jim naštěstí daří, a tak bylo možné přistoupit k pozvolnému navracení zvířat odchovaných v lidské péči zpět do přírody. Svůj odchov do těchto programů poskytla i pražská zoo.

Chov v Zoo Praha

Pražská zoo chová adaxy od roku 1979.