Svým vzhledem křečky příliš nepřipomíná, protože má velké boltce, dlouhý ocas a především silné zadní nohy. Je svrchu šedohnědý až narezlý, břicho a nohy má bělavé.   

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Křeček velký se zdržuje na zemi a spoustu času tráví hrabáním a opravami soustavy nor, které obývá v malých rodinných skupinách, sestávajících z rodičů a jejich potomků. Nory bývají až 5 m dlouhé a mají několik vchodů, které křečci udržují zakryté půdou a listím. Kdykoliv chce křeček skrze vchod projít, musí otvor zprůchodnit a pak jej za sebou opět „zavřít“. Křečkové velcí vytvářejí trvalé celoživotní páry, což je u hlodavců poměrně nezvyklé. Odchov mláďat v noře zajišťuje samice, ale samec brání teritorium a často před predátory chrání mláďata, která už noru opustila. Vrhy jsou přitom velice malé, obvykle jen jedno či dvě mláďata, velmi vzácně tři, přičemž samice rodí většinou jediný vrh za rok. Mladé samičky dosahují pohlavní dospělosti až zhruba ve dvou letech věku. Přes den se tito velcí hlodavci skrývají pod zemí a aktivní jsou hlavně za šera, kdy se vydávají pátrat po potravě: ovoci, semenech a listech. Místní název pro křečka velkého "votsotsa" se vžil natolik, že je dnes používán i mimo jeho domovinu.

Ochrana

Křeček velký je kriticky ohrožený druh madagaskarského hlodavce. Obývá totiž jen velmi omezenou oblast území na západním pobřeží ostrova a na hlodavce se rozmnožuje až nezvykle pomalu, proto na něj těžce dopadá ničení jeho životního prostředí. Lesy, na kterých je existenčně závislý, ale rychlým tempem mizí: lidé je vypalují, aby na jejich místě založili pole či pastviny, kácí je pro dřevo nebo pro výrobu dřevěného uhlí. Hrozbou pro křečky jsou také zdivočelí psi a kočky, a to nejen coby predátoři, ale také jakožto přenašeči chorob. Početní stavy křečků velkých proto v posledním století prudce poklesly – v přírodě jich dle odhadů z roku 2022 žije jen zhruba 5 000 a rychlým tempem jich ubývá. Experti s Londýnské zoologické společnosti zařadili křečka velkého do čelní stovky savců na seznam EDGE (Evolutionarily Distinct and Globally Endangered), evolučně jedinečných a celosvětově ohrožených druhů. V lidské péči křečky velké jako první začala chovat v 90. letech minulého století zoologická zahrada na ostrově Jersey, kterou založil známý přírodovědec a spisovatel Gerald Durrell. Společnost Durrell Wildlife Conservation Trust zároveň vede intenzivní monitoring populací křečků velkých v přírodě a zasazuje se o jejich ochranu. V evropských zoologických zahradách čítá populace křečků velkých mezi 50 a 60 jedinci; jinde na světě chováni nejsou.

Chov v Zoo Praha

Křečky velké jsme získali v roce 2000 a v roce 2007 jsme se prvně dočkali mláďat – šlo tehdy o český prvoodchov. Během následujících 15 let se podařilo odchovat celkově 15 mláďat. Druh můžete spatřit v noční expozici pavilonu Afrika zblízka.