Je celkově černý, bez bílé kresby. Za letu ho poznáte podle typického klínovitého ocasu.

Foto: Archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Tento největší druh pěvce, velikostí srovnatelný s kání, se zdržuje v oblastech se souvislejšími lesními porosty, kde žije samotářsky nebo v trvalých párech. Hnízdí brzy na jaře, vrací se mnoho let na jedno místo. Rodičovský pár staví z klacíků velké hnízdo a společně také krmí mláďata.  Na vejcích sedí většinou samice, mláďata krmí oba rodiče. Jako všichni ostatní krkavcovití ptáci jsou velice inteligentní a s velkou pozorností sledují vše, co se kolem nich děje. Dobře napodobuje i lidský hlas. Krkavec velký patřil ještě nedávno v naší přírodě k vzácnostem, dnes jeho početní stavy stoupají. Za letu ho poznáte podle typického klínovitého ocasu i chraptivého hlasu. Výborně létá, někdy urazí větší vzdálenosti i klouzavým letem nebo plachtí, což mu umožňují široká křídla. Krkavci jsou poměrně dlouhověcí. V přírodě se mohou dožít více než dvaceti let a v zajetí i více něž čtyřiceti.

Chov v Zoo Praha

Krkavci velcí patří ke zvířatům, které pražská zoo dostala ještě před svým otevřením. Konkrétně v roce 1922 to byli dva krkavci z Varšavy, které choval prof. Janda s mnoha dalšími zvířaty na zahradě. Následovali v roce 1939 krkavci dovezení z Kaunasu, ale poté jsou záznamy značně neúplné, i když z vyprávění pamětníků víme, že krkavci k zoo prostě patřili. Současný pár Klára a Kryštof přišel v roce 2003 z plzeňské zoo a od té doby pravidelně ohlašuje svým hnízděním příchod jara.