Samci i samice mají rohy dlouhé více než metr a ohnuté do oblouku. Jako většina pouštních a polopouštních antilop je v dospělosti světlý, s rezavým krkem a rameny a tmavou kresbou na čele a nose. Mláďata se rodí béžová.  

Zajímavosti

Vytváří poměrně početná stáda, vedená obvykle dominantním samcem. Tyto antilopy patří k takzvanému odkládacímu typu, což znamená, že mláďata zůstávají v prvních dnech po narození nehybně stočená v úkrytu a matka je přichází jen nakojit. Zbarvení malých přímorožců dokonale splývá s vyprahlou půdou a suchými travinami jejich domoviny. Přímorožci jsou výborně přizpůsobeni pouštnímu prostředí a zvládnou i teploty, které by jiní savci nepřežili. Jejich tělesná teplota se může během dne zvýšit až na 46 oC a v noci o deset stupňů klesnout. Krev proudící do mozku prochází spletí vlásečnic v nozdrách, kde se ochlazuje. Kromě toho dokážou výborně hospodařit s vodou, a tak vydrží několik dní bez pití.

Ochrana

Kdysi žil přímorožec šavlorohý v rozsáhlém areálu v pouštích a polopouštích severní Afriky, v důsledku lovu a změn životního prostředí však zůstala koncem 20. století jen malá populace v Čadu a Nigeru a od konce 80. let již přímorožci nebyli v přírodě přes opakované pokusy pozorováni. V roce 2000 byli proto IUCN prohlášeni za vyhubené v přírodě. V zoologických zahradách se jim naštěstí daří, a tak probíhají na některých místech severní Afriky projekty směřující k jejich návratu zpět do přírody.

Chov v Zoo Praha

Přímorožce jsme chovali nepřetržitě od roku 1968, kdy přišla první tři zvířata pocházející z dánského Aalborgu. Chov jsme ukončili v roce 2021.