Díky zlatavé srsti na přední části těla se mu říká "zlatý kaloň".

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

KALONI OBECNĚ: kaloni představují významnou část ekosystémů tropických lesů Starého světa, kde pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena. Jsou převážně plodožraví, někteří se živí nektarem a pylem. Kaloni během dne odpočívají na stromech a navečer se vydávají hledat potravu. Orientují se hlavně čichem a zrakem, jen některé menší druhy, obývající jeskyně, využívají v menší míře echolokaci podobně jako netopýři, i když u nich funguje na trochu odlišném principu. Mnoho druhů kaloňů je ohroženo v důsledku lovu pro maso a kácení lesů.  KALOŇ RODRIGUEZSKÝ: má rozpětí kolem 90 cm, patří tedy ke středně velkým druhům. Vyskytuje se pouze na ostrově Rodrigues v Indickém oceánu, ale v důsledku kácení lesů je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Žije v zajímavém společenském uspořádání harémového typu – samec odpočívá s několika samicemi. Sdružuje se do menších kolonií, které společně během dne odpočívají v korunách stromů. Kaloni jsou aktivní hlavně ráno a večer.  

Ochrana

Kaloni hrají v ekosystémech velmi důležitou roli, protože pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena. V případě ostrovních druhů však hrozí kaloňům stále větší nebezpečí vyhubení. To platí i pro kaloně rodriguezského. Na prvních dvou již vymizel a přežívá jen na posledním. V 70. letech 20. století klesly stavy kaloňů rodriguezských v důsledku tajfunu na posledních 70 jedinců. Díky intenzivní ochraně a záchrannému chovu ex-situ se podařilo kaloně rozmnožit a dnes jich na světě žijí téměř 2 000. Významný podíl na tom má Durellova zoo na New Jersey.

Chov v Zoo Praha

Kaloně rozdiguezské chováme od roku 2008. V zimě obývají společný prostor s želvami obrovskými a sloními, v létě jsou v zázemí.