Tento jihoafrický druh štíra se vyznačuje celou škálou výjimečných vlastností: je nejdelší z čeledi štírovitých, dokáže regulovat koncentraci svého jedu, jako jediný je aktivní ve dne a dokáže svou kořist vyhledávat namísto lovu ze zálohy.

Štír ochlupený v pavilonu Afrika zblízka. Foto: Petr Hamerní, Zoo Praha

Zajímavosti

Štír ochlupený je nejdelší štír čeledi štírovití, dorůstá délky až 180 mm. Má relativně silný „ocas“ (ve skutečnosti štíři nemají ocas, jde o přetvořené zadečkové články) a štíhlá klepeta, což je typický znak velmi jedovatých druhů štírů. Velkou část jeho těla pokrývají chloupky. Zbarvení tohoto štíra může být různé v závislosti na lokalitě: black morph má tmavé, černošedé tělo a nohy a tmavá, místy lehce červenohnědá klepeta, typical morph má tmavé, hnědočerné tělo a jantarově zbarvené nohy a klepeta a oranje morph má tmavé, červenohnědé tělo a oranžově hnědá klepeta a nohy. Stejně jako všichni štíři i ochlupený fluoreskuje pod UV světlem. Důvod tohoto jevu není dosud zcela objasněn; předpokládá se, že může sloužit k lákání hmyzu nebo k rozpoznávání jedinců téhož druhu. Samci jsou menší a méně robustní než samice. Manus (zesílená část na začátku klepet) je u samců mohutnější a připomíná boxerské rukavice. Pohlaví lze určit také podle počtu hřebenových zubů. Jednoznačný a na věku nezávislý pohlavní dimorfismus lze pozorovat na hřebenovém orgánu – unikátním smyslovém útvaru nacházející se na břišní straně těla štíra, který mají samice štíra ochlupeného výrazně zvětšený. Mladí jedinci mají žluté nohy a samci dospívají dříve než samice. Tento štír je jako jediný na světě aktivní ve dne, předpokládá se, že to souvisí s denní aktivitou jeho hlavní potravy – určitých druhů brouků. Z hlediska chovatelství je díky tomu štír ochlupený atraktivní, přesto se v chovech nevyskytuje příliš často. Jeho chování ovlivňuje řada faktorů, například teplota, věk či pohlaví. Obvykle je plachý a klidný, při vyrušení se snaží uniknout, avšak za určitých okolností může reagovat defenzivně. Mezi přirozené nepřátele štíra patří ptáci, plazi, další pavoukovci a savci, například surikaty. Při ohrožení vydává hlasité zvuky třením bodce (tzv. telsonu) o články hřbetního krunýře a rozprašuje mléčně zbarvený jed s výrazným zápachem po křenu. Pokud toto varování nepostačí, dokáže jed vystříknout až do vzdálenosti jednoho metru, což může při zasažení očí způsobit dočasnou slepotu. Patří tak k několika málo druhům štírů, které se dokážou účinně bránit i proti surikatám. Konečnou obranou je bodnutí, při němž aktivně reguluje koncentraci i množství jedu. Štír ochlupený dokáže ulovit téměř vše, co odpovídá jeho velikosti: hmyz, jiné pavoukovce, menší plazy i drobné savce, přičemž hmyz tvoří hlavní složku potravy. Štíři jsou typickými lovci ze zálohy, štír ochlupený však dokáže kořist aktivně vyhledávat. Pomocí smyslových chloupků vnímá vibrace půdy až na vzdálenost jednoho metru. Po uchopení kořisti klepety aplikuje několik bodnutí paralyzujícím jedem, přičemž nejprve „sonduje“ vhodné místo vpichu. Ulovenou kořist často přenáší do úkrytu. Pářící rituál probíhá formou „zásnubního tance“. Samec sleduje pachovou stopu samice, uchopí ji klepety a vodí ji po teritoriu, dokud nenajde vhodné místo pro uložení spermatoforu. Tento proces může trvat minuty i hodiny. Výjimečně může samec samici bodnout, pravděpodobně za účelem jejího zklidnění. Po přenosu spermatoforu samec samici okamžitě opouští. Ke kanibalismu obvykle nedochází. Po březosti trvající přibližně 10 měsíců se rodí 30–100 mláďat, v závislosti na velikosti a stavu samice. Mláďata ihned po narození vylezou na hřbet matky, kde se 1–2 týdny živí zásobami a jsou chráněna. Po druhém svlékání začínají samostatně lovit a jsou již plně jedovatá. Postupně podnikají delší výpravy, až si zcela osvojí vlastní teritorium. Štír ochlupený patří k nejjedovatějším štírům svého rodu. Díky své velikosti dokáže aplikovat takové množství jedu, které z něj činí jednoho z nejnebezpečnějších štírů jižní Afriky. Patří k přibližně dvěma desítkám druhů štírů nebezpečných člověku a řadí se mezi medicínsky významné druhy. Koncentraci jedu dokáže aktivně regulovat – rozlišuje se prevenom (průhledný, paralyzující) a postvenom (mléčný, neurotoxický). Postvenom může u člověka způsobit silné bolesti a vážné neurologické i kardiální příznaky.

Ochrana

Tento druh není evidován v seznamu IUCN

Chov v Zoo Praha

Štíry ochlupené chováme v Zoo Praha od roku 2025 a pozorovat je můžete v jednom z řady terárií v pavilonu Afrika zblízka.