Tento mohutný dravec je díky pestrému zbarvení hlavy v dospělosti prakticky nezaměnitelný. Mláďata jsou jednolitě tmavě šedá; trvá okolo čtyř let, než plně přebarví do dospělého bíločerného opeření a vybarví se jim hlava a krk.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Žije v párech nebo malých rodinných skupinách, hnízdí nejčastěji na stromech. Nestaví si však hnízdo, ale využívá prirozených dutin nebo rozsedlin. Na rozdíl od ostatních dravců rodiče nepřinášejí mláďatům potravu v drápech, ale vyvrhují ji. Nejprve přímo do zobáku svého jediného potomka, později na plochu před ním. Umožnuje jim to zvláštně zvetšené vole. V ekosystémech, které obývá, hraje důležitou roli, protože rozměry a síla zobáku mu umožňují proniknout i přes tuhou kůži zdechlin velkých zvířat, a zpřístupnit tak jejich maso menším druhům, které by se k němu jinak nedostaly. Stejně jako ostatní kondoři se sice podobá supům Starého světa, ale není jim nijak blízce příbuzný. Kondoři se například od supů odlišují umístěním nozder u kořene zobáku a stavbou nohou, které jsou přizpůsobeny více k chůzi po zemi než k uchopování kořisti. Dalším typickým znakem kondoru je nepřítomnost syrinxu, což je hlasové ústrojí ptáku. Dokážou proto vydávat syčivé zvuky.

Chov v Zoo Praha

První kondoři královští se v pražské zoo objevili v roce 1950 a návštěvníci je tu nacházeli až do roku 1967. Noví ptáci přišli v roce 2014.