Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha
Husa domácí (Anser anser domesticus)
Husy, jejichž předkem byla husa velká, mají kompaktní tělo a silný krk. Husy zdomácnělé z husy labutí mají štíhlé tělo, dlouhý tenký krk a nad kořenem zobáku typický hrbol.
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Řád | Vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | Kachnovití (Anatidae) |
| Rozšíření | v přírodě nežije (domácí zvíře – tropické až mírné pásmo všech kontinentů) |
| Biotop | sladké vody, travnaté území (travnaté výběhy, dvory, rybníky) |
| Potrava | části rostlin (tráva, krmné směsi) |
| Rozměry | délka až 100 cm, rozpětí křídel až 130 cm, hmotnost 4−15 kg |
| Rozmnožování | Samice snáší v jedné snůšce 5−13 (45) vajec. Inkubace trvá 28−33 dny. |
Zajímavosti
HUSY OBECNĚ: Husy patří spolu s kachnami a labutěmi do řádu vrubozobých. Většinou jsou však méně vázané na vodu než kachny. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák spíše kuželovitý, s ostrými vrubovanými okraji, což jim pomáhá při pastvě pevně sevřít stébla. „Zuby“ mají také na okrajích jazyka. Kromě toho mají oproti kachnám delší krk a nohy posunuté více pod střed těla, takže jejich chůze není tak kolébavá jako u kachen. U většiny druhů se samec od samice nijak výrazně neliší, což je typickým znakem ptáků, kteří žijí v pevných partnerských svazcích a společně se podílejí na péči o mláďata. Jako u všech vrubozobých jsou mláďata hus nekrmivá, což znamená, že jsou po vylíhnutí schopná se pohybovat a sama si obstarávat potravu a chrání je prachový šat. Na vejcích sedí jen samice, zatímco samec hlídá okolí hnízda, housata však vodí oba rodiče. Rodičovská péče spočívá ve vodění na pastvu a ochraně před nepřízní počasí a predátory. Známá je bojovná odhodlanost, s jakou tak činí, a také poměrně značná husí inteligence. HUSA DOMÁCÍ: Všechna současná plemena pocházejí ze dvou divokých předků. V Asii byla zhruba před 3 000 lety zdomácněna husa labutí (Anser cygnoides), v Evropě asi před 7 000 lety husa velká (Anser anser). Protože se oba druhy hus mezi sebou mohou plodně křížit, mají některá dnešní plemena domácích hus původ smíšený, u většiny ale platí, že husy s hrbolem nad zobákem pocházejí z husy labutí, zatímco ty bez hrbolu mají za předka husu velkou. Oproti divokým husám jsou husy domácí těžší, mají zmenšený mozek a srdce a zvětšená játra. Pro chov je ale důležitější, že u nich zanikl stěhovavý a v mnoha případech i hnízdní pud, takže je lze chovat volně ve výbězích. Co si však domácí husy ponechaly, je značná ostražitost a bojovná snaha hájit vlastní teritorium.
Chov v Zoo Praha
Husa domácí patří k tradičně chovaným druhům a v zoo byli zástupci některých plemen chováni již v době jejího otevření v roce 1931. V současné době však žádného zástupce evropských plemen hus nechováme a v Dětské zoo se můžete seznámit pouze s husou domácí labutí, která má původ v Číně.








