Lexikon zvířat
Lexikon zvířat
Lexikon zvířat Zoo Praha
Želva bahenní (Emys orbicularis)
Má oválný, ve stáří hladký krunýř s velmi proměnlivým zbarvením. Na tmavším základě lze pozorovat skvrnění v podobě podélných čárek a teček.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Želvy (Chelonia) |
Čeleď | Emydovití (Emydidae) |
Rozšíření | Evropa (jižní a střední Evropa, severozápadní Afrika, Blízký východ až Střední Asie po Aralské jezero) |
Biotop | sladké vody (sladké vody (rybníky, potoky) s dostatečným porostem a mokřady) |
Potrava | rostliny i živočichové (vodní bezobratlí i malí obratlovci, výjimečně i části rostlin) |
Rozměry | délka krunýře 12–38 cm, hmotnost 500–1 500 g |
Rozmnožování | Samice klade 3–16 vajec, inkubace trvá 57–90 dní. |
Zajímavosti
ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. Vodní želvy mají krunýř plochý, mnohdy pružný až kožovitý, někdy výrazně potlačený. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA BAHENNÍ: Želva bahenní tráví hodně času vyhříváním na slunci. Po páření samice opouštějí vodu a hledají suchá slunná místa s písčitým podkladem, kde kladou vejce. Teplota během vývinu mláďat ovlivňuje jejich pohlaví – při vyšších teplotách se líhnou samice. V chladnějších částech areálu upadá na zimu do stavu strnulosti a nevadí jí dokonce, ani když voda zamrzne. Je jedinou želvou, kterou lze zahrnout do fauny ČR, i když dočasně vymizela a současné populace jsou uměle vysazené. Zimu tráví ve stojatých vodách, a to buď na dně, nebo ve vodě pod vrstvou ledu. V minulých staletích bývala chována v rybnících při klášterech a panstvích, neboť polévka z ní byla považována za vhodné postní jídlo.
Chov v Zoo Praha
První želvy bahenní se objevily v 50. a 80. letech, v novodobé historii je chováme od roku 2006.
Umístění v Zoo Praha | Čambal - pavilon gaviálů |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní