Lexikon zvířat
Lexikon zvířat
Lexikon zvířat Zoo Praha
Gekon zázračný (Teratoscincus scincus)
Má širokou hlavu, dlouhé nohy a krátký ocas. Jemná kůže je poměrně pestře zbarvená – na žlutavém podkladě vyniká kresba tvořená tmavšími či světlejšími skvrnami a proužky. Mláďata jsou jasně žlutá, s černými proužky. Prsty jsou opatřené jakýmsi hřebínkem,. který usnadňuje pohyb v písku.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Šupinatí (Squamata) |
Čeleď | Gekonovití (Gekkonidae) |
Rozšíření | Asie (od Kaspického moře po západní Čínu ) |
Biotop | poušť a polopoušť (písčité pouště s řídkou vegetací ) |
Potrava | bezobratlí (brouci, mravenci i jiný hmyz ) |
Rozměry | délka 16–18 cm, z toho ocas 7 cm, hmotnost do 25 g |
Rozmnožování | Samice snáší 1–2 vejce, inkubace trvá 1,5–3 měsíce. |
Zajímavosti
GEKONI OBECNĚ: gekoni a gekončíci bývali řazeni do jedné čeledi gekonovitých, v současné době jsou uznáváni jako dvě samostatné čeledi. Lidé si obvykle gekona predstaví jako malého ještera, který díky přísavkám zdatně zdolává i kolmé a na první pohled zcela hladké povrchy. Ve skutečnosti jsou však gekoni mnohem rozmanitější: některé druhy si při šplhání namísto přísavkami pomáhají dlouhými tenkými prsty se zahnutými drápky, další nešplhají vůbec a místo toho se zahrabávají do substrátu, některé mají tenoučké, hubené tělo, mnohé zas mají zkrácený či stočený ocas. A to ani nemluvě o dalších zástupcích čeledi gekonovitých, kteří v češtině jméno „gekon“ či „gekončík“ nenesou: denních felzumách a pagekonech či podivných ploskorepech, kteří svým vzhledem napodobují suché listy, větvičky či kůru stromu porostlou lišejníky! Se všemi zástupci skupiny se setkáme v subtropech a tropech a mnozí jsou oblíbenými terarijními zvířaty. V pražské zoo chováme hned několik druhů stromových, skalních i pozemních gekonů. GEKON ZÁZRAČNÝ: Pochází se Střední Asie, patří mezi pozemní, pouštní druhy. Je aktivní v noci, přesto ho v přírodě snadno odhalíte – oči mu ve světle baterky červeně svítí. V ohrožení mrská ocasem a zastrašuje nepřítele lupavým zvukem, který vzniká vzájemným třením šupin. Kromě toho zastrašuje nepřítele syčením nebo ostrými zvuky. V případě polapení se jemná kůže snadno trhá a ocas se lehce odlomí, což umožní gekonovi utéct. Ve dne se ukrývá v hlubokých norách, které si sám hrabe.
Ochrana
málo dotčený druh
Chov v Zoo Praha
Jeden exemplář byl zaznamenán v roce 1989, souvislý chov začal v roce 2012, kdy přišli první jedinci nominátního poddruhu T. s. scincus.
Umístění v Zoo Praha | Pavilon šelem a plazů |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní