Na první pohled se od ostatních druhů sojkovců liší poměrně výrazným zbarvením – na hnědošedém podkladě má rozeseté bílé skvrnky, také ocas je bíle lemovaný. Hlava je naopak tmavá. Samec a samice vypadají stejně.

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Zajímavosti

SOJKOVCI OBECNĚ: Přes své české jméno nejsou sojkovci se sojkami nijak příbuzní. Patří sice do řádu pěvců, ale do čeledě timáliovitých. Sojky připomínají snad jen silným zobákem a hlučným chováním. Obvykle se sdružují do menších hejn, jejichž členové jeden za druhým přeletují mezi stromy a pokřikují na sebe. Najdeme je nejčastěji ve smíšených opadavých i vždyzelených lesích, v nížinách i středních polohách. Mezi sojkovci najdeme druhy, pro které je typické kooperativní hnízdění – o mláďata na hnízdě se stará více ptáků než jen rodičovský pár. Hnízdo má podobu misky a je umístěné na stromě nebo v keři.  SOJKOVEC LESNÍ: Zdržuje se v malých skupinkách v hustém podrostu, kde čile poskakuje a hledá při tom potravu na zemi. Má výborné krycí zbarvení, takže se prozradí především hlasitým chechtavým voláním. Donedávna byl řazen do rodu Garrulax (jako Garullax ocellatus).

Chov v Zoo Praha

Chov těchto sojkovců začal v roce 2007 příchodem dvou samic ze zoo v Halle. O dva roky později dorazil pár a od roku 2010 se pravidelně rozmnožovali. Chov byl ukončen v roce 2024. 

V současnosti tento druh nechováme.