Lexikon zvířat
Lexikon zvířat
Lexikon zvířat Zoo Praha
Los evropský (Alces alces )
Los je největší z jelenovitých sudokopytníků. Má vysoké nohy, a nápadně převislý horní pysk. V době říje narůstá samcům mohutné paroží, většinou lopatovité, případně jednodušší, bidlovité. Jeho rozpětí dosahuje v rekordních případech téměř 2 m. Samice parohy nemají. Typická je také dlouhá bradka.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Sudokopytníci (Artiodactyla) |
Čeleď | Jelenovití (Cervidae) |
Rozšíření | Asie, Severní Amerika, Evropa (mírné pásmo severní Eurasie a Severní Ameriky) |
Biotop | listnatý a smíšený les, jehličnatý les, tundra (jehličnaté a smíšené lesy, mokřady, částečně tundra) |
Potrava | části rostlin (listy, kůra stromů, výhonky, vodní a bažinné rostliny) |
Rozměry | délka těla 2,4–3,1 m, délka ocasu 5–12 cm, výška v kohoutku 1,4–2,3 m, hmotnost 200–825 kg |
Rozmnožování | březost 224–243 dny, počet mláďat 1–2 |
Zajímavosti
Když na jaře roztaje sníh a rozmrzne půda, vzniknou rozsáhlé mokřiny a objeví se jezera a řeky. S nimi si však los poradí, protože má jednak neobvykle dlouhé nohy, které mu skvěle slouží při brodění bažinami a mělkou vodou, a jednak je to zdatný plavec. Ve vodě tráví hodně času – v letních měsících se v ní ochlazuje a nachází v ní alespoň částečnou ochranu před všudypřítomnými bodavými muškami a komáry. Především však do vody vstupuje, aby si pochutnal na nejrůznějších vodních rostlinách. Jsou pro něj cenným zdrojem minerálních látek, které mu v jiné stravě chybí, a tak není divu, že se neváhá při jejich dobývání celý ponořit pod hladinu. Převislý horní pysk a protáhlé nozdry sice dodávají losům poněkud bizarní vzhled, jsou ale velice užitečné – ohřívá se v nich zimní ledový vzduch a lépe se jimi obírají i splývavé části vodních rostlin. Los je mnohem větší samotář, než jiní jelenovití a většinu roku se zvířata potulují osamoceně. Pouze v zimě se stádečka samic s mláďaty vzácně spojují do menších skupin.
Ochrana
Kdysi žili losi běžně také na našem území, mezi 12. a 15. stoletím však byli vyhubeni nebo zatlačeni dál na sever. Ve 2. polovině 20. století se tito pozoruhodní jeleni začali do našich lesů vracet a dnes existují ustálené, rozmnožující se populace. Přesto je los nadále na našem území vzácný a jedná se o zvláště chráněný druh.
Chov v Zoo Praha
První los přišel do pražské zoo ze Zoo Helsinky v roce 1936 a žil u nás až do roku 1999. Byla to samice stejně jako další exemplář, který byl chován ve letech 1949−1951. V 50. a 60. letech se v zoo vystřídalo mnoho losů v souvislosti s transporty z Ruska prostřednictvím Zoocentru Moskva – většinou byli pouze karanténováni a putovali do Londýna, Whipsnadu i jinam. První mládě se v Praze narodilo v roce 1974, bohužel se nedožilo dospělosti. Poté se sice podařilo odchovat mládě v roce 1980, ale o skutečně úspěšných odchovech můžeme mluvit až po roce 2000. V současné době jsou losi chováni nejen v Praze, ale také v chovné stanici v Dolním Dobřejově.
Umístění v Zoo Praha | Severský les |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní