Zvířata a expozice
Gepard (Acinonyx jubatus)
Je adaptován na život v savaně a pronásledování kořisti. Má štíhlé tělo, pružnou páteř, malou hlavu s typickou lyrovitou kresbou v obličeji, vysoké nohy a dlouhý ocas. Malí gepardi mají po narození světlou vztyčenou hřívu na krku a na hřbetě. Jsou šedaví, mají nicméně typickou puntíkovanou kresbu dospělých.
Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | Kočkovití (Felidae) |
| Rozšíření | Afrika, Asie (Írán) |
| Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les ((savana, buš), polopouště) |
| Potrava | obratlovci (především středně velké antilopy (gazely, impaly)) |
| Rozměry | délka těla 1,1–1,5 m, délka ocasu 90–105 cm, výška v kohoutku 70–90 cm, hmotnost 35–72 kg |
| Rozmnožování | březost 90–95 dní, počet mláďat 2–6 |
Zajímavosti
Pravidla mívají své výjimky a výjimkou mezi kočkovitými šelmami je gepard. Především nemá v dospělosti zatažitelné drápy, což souvisí s další jeho zvláštností: je vynikajícím běžcem. Dokáže zrychlit během dvou sekund z klidu na 60 km/h a na kratší vzdálenost vyvine rychlost téměř 100 km/h. Nepochybně mu při běhu pomáhají i dlouhé nohy, neobyčejně pružná páteř a dlouhý ocas, kterým udržuje rovnováhu při prudkých zatáčkách ve vysoké rychlosti. Právě tělo stavěné pro sprint mu umožnilo specializovat se na lov gazel a dalších hbitých antilop, které jsou pro většinu jiných šelem přespříliš rychlé. Svou kořist štve, ale jen asi 20 % pokusů je úspěšných. Rychlosti však musel obětovat sílu, a tak bývá o svou kořist často oloupen mohutnějšími lvy či hyenami. Tím spíš, že se do čerstvého úlovku nemůže pustit hned, ale musí se nejprve vydýchat a počkat až půl hodiny, než jeho tělesná teplota, která se při rychlém běhu nebezpečně zvyšuje, opět klesne na přijatelné hodnoty. Gepardí samice žijí samotářsky, samci však často vytvářejí se svými bratry celoživotní spojenectví, což je řadí k jedněm z mála alespoň částečně společenských druhů koček.
Chov v Zoo Praha
V pražské zoo chováme gepardy od roku 1933, ale mláďat jsme se dočkali teprve v roce 1972. Samice Brita se hned napoprvé projevila jako vzorná matka a v průběhu let porodila celkem 27 potomků, z nichž drtivou většinu úspěšně odchovala.
Dnes obývají gepardi expozici v dolní části zoo, hned vedle Pavilonu šelem a plazů. Lenivě odpočívají v trávě nebo neúnavně procházejí své teritorium po vyšlapaných cestičkách a pečlivě si ho značkují močí stejně, jako by to dělali v africké divočině. S oblibou také pozorně sledují dění v okolí, na které mají dokonalý výhled.
Podpora chovu
Naše gepardy můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.
| Umístění v Zoo Praha | Dolní část zoo |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
