Zvířata a expozice
Ropucha obrovská (Bufo marinus (Rhinella marina))
Jako většina ropuch má většinou nevýrazné hnědavé zbarvení a v dospělosti suchou, bradavičnatou kůži. Vylučuje silný jed. Krátké prsty nejsou opatřené plovacími blánami.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
| Třída | Obojživelníci (Amphibia) |
|---|---|
| Řád | Žáby (Anura) |
| Čeleď | Ropuchovití (Bufonidae) |
| Rozšíření | Jižní Amerika (původem z Jižní a Střední Ameriky, vysazena na mnoha ostrovech v Karibiku, Oceánii a v severní Austrálii) |
| Biotop | sladké vody, travnaté území, listnatý a smíšený les (otevřené travnaté biotopy, světlé lesy, zahrady) |
| Potrava | rostliny i živočichové (malí obratlovci, různí bezobratlí, části rostlin, případně různé odpadky či dokonce psí krmení, zdechliny) |
| Rozměry | délka 10–15 cm, rekordně i více než 20 cm |
| Rozmnožování | počet vajíček 8000–25 000, inkubace podle teploty 14 hodiny až 6 dní, proměna za 12–60 dní (obvykle 4 týdny) |
Zajímavosti
ROPUCHY OBECNĚ: Ropuchovití (Bufonidae) jsou velkou čeledí žab s přibližně 500 známými druhy, rozšířenou téměř po celém světě. Kromě vlastních ropuch mezi ně patří například i štíhlé barevné žáby rodu Atelopus, na jejichž příslušnost do této čeledě by laik jistě nehádal. Až na několik podobných výjimek však mívají ropuchovití nenápadné barvy, bradavičnatou kůži a zavalité tělo s krátkýma nohama, které jim neumožňují velké skoky ani rychlý pohyb, ale jen pomalou chůzi či poskakování. Pokud se setkají s predátorem, namísto útěku proto obvykle sázejí na jed, který mnoho druhů vylučuje z nápadných žláz za očima v podobě mléčného sekretu. U některých ropuch je tak silný, že dokáže při olíznutí zabít i psa. Ropuchovití dokážou žít v nejrůznějším prostředí, dokonce i na pouštích, a srovnatelně pestrý je i jejich způsob rozmnožování. Vajíčka mohou být kladena do vody i na souš a mláďata mohou po vylíhnutí procházet stadiem pulce nebo již mít vzhled dospělých. Některé druhy pak zašly ještě dál a vajíčka nekladou vůbec; místo toho přivádějí na svět rovnou malé žabky, což je naprosto ojedinělý jev. Pravé ropuchy však k rozmnožování vodní nádrž obvykle potřebují, byť by to měla být jen dočasná kaluž. Vajíčka, která do ní kladou v dlouhých šňůrách, mají velmi rychlý vývoj, stejně jako vylíhlí pulci. Bez ohledu na velikost dospělých bývají pulci maličcí a rovněž žabky po proměně jsou zpočátku velice malé. Teprve postupně dorostou v plnou velikost. ROPUCHA OBROVSKÁ: Pochází z Jižní Ameriky. Je jedním z největších druhů žab na světě a součástí jejího jídelníčku jsou i malí obratlovci. Má velký apetit, proto se v zoo osvědčila jako „biologická zbraň“, která v teráriích plazů loví uniklé šváby a cvrčky. Loví především pohybující se kořist, kterou vyhledává zrakem nebo čichem. V dospělosti vede suchozemský život, rozmnožuje se ve sladkých vodách. Pulci snesou i slanou vodu. Samice klade vajíčka, opatřená rosolovitým obalem, v řetězcích dlouhých až 20 m.
Chov v Zoo Praha
Ropuchy obrovské v současné době nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
