Zvířata a expozice

Saranče pustinná (Schistocerca gregaria)
Jako všechny druhy sarančí má krátká tykadla, trnité holeně zadních nohou, kousací ústní ústrojí a křídla přesahující zadeček. V solitérní fázi je hnědavá nebo zelenavá, ve stěhovavé fázi žlutá s černou kresbou.
Třída | Hmyz (Insecta) |
---|---|
Řád | Rovnokřídlí (Orthoptera) |
Čeleď | Sarančovití (Acrididae) |
Rozšíření | Afrika, Asie (Afrika, Blízký východ, Asie) |
Biotop | poušť a polopoušť, travnaté území (polopouště, travnaté oblasti ) |
Potrava | části rostlin (části rostlin, v malé míře živočišná potrava) |
Rozměry | délka 3,5–8 cm, váha až 1,5 g |
Rozmnožování | počet vajíček 40–60, inkubace 2 týdny |
Zajímavosti
SARANČE OBECNĚ: Saranče patří mezi hmyz, do řádu rovnokřídlých, i když někdy jsou vyčleňovány samostatně. Od kobylek je poznáte snadno podle tykadel, která jsou krátká. Saranče patří neodmyslitelně k životu africké savany, kde představují jedny z četných malých býložravců. Vezmou zavděk tím, co zbývá po velkých kopytnících. Samičky kladou vajíčka do vlhké půdy, když pro ně nejprve vyhloubí krátkým kladélkem jamku. Z vajíček se líhnou bezkřídlé nymfy. Ty se před dosažením dospělosti několikrát svlékají a při tom rostou. Typické vrzání vyluzují saranče třením zadních stehen o okraj předních křídel. Kromě toho se ozývají i dalšími zvukovými projevy – jsou schopné dupat nohama, skřípat kusadly, luskat pohybem holení přes stehna nebo se ozývat za letu pomocí chvění křídel. SARANČE PUSTINNÁ: Žije v severní Africe, v oblasti Sahelu a v jižní Asii. Je všežravá a podobně jako saranče stěhovavá je schopna se rychle rozmnožit a vytvořit milionové agregace. V solitérní fázi mají saranče nenápadné zelenavé až hnědavé zbarvení, aby splynuly s prostředím.Jsou aktivní hlavně v noci, aby unikly pozornosti predátorů. Naproti tomu v pospolité fázi získávají při posledním svlékání kontrastní žluto-černé zbarvení a přecházejí na denní aktivitu. Navíc se areál sarančí výrazně zvětšuje a lze je zastihnout dokonce i v jižní Evropě. Roje se nechávají unášet větrem, mohou denně urazit až 200 km a překonat i moře či hory ve výšce až 2000 m.
Chov v Zoo Praha
Tento druh v současné době nechováme.