Zvířata a expozice

Zebra Grévyho (Equus grevyi )
Je největší ze všech zeber, od nichž se odlišuje i hustým a úzkým pruhováním a zakulacenými ušními boltci.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Lichokopytníci (Perissodactyla) |
Čeleď | Koňovití (Equidae) |
Rozšíření | Afrika (Vyskytuje se v nesouvislém areálu ve východní Africe.) |
Biotop | poušť a polopoušť, travnaté území (suchá savana, buš, polopouště) |
Potrava | části rostlin (tráva a byliny, případně listy keřů) |
Rozměry | délka těla 2,5–3 m, délka ocasu 40–75 cm, výška v kohoutku 1,4–1,6 m, hmotnost 350–450 kg |
Rozmnožování | Samice je březí 390–400 dní a rodí 1 mládě. |
Zajímavosti
ZEBRY OBECNĚ: Zebry jsou lichokopytníci, kteří stejně jako jiní koňovití došlapují na špičku prostředního prstu, opatřenou tvrdým kopytem. Kopáním se také brání a zvláště v zadních nohou mají obrovskou sílu. Typickým znakem zeber je tmavé a světlé pruhování, které se liší nejen mezi různými druhy, ale i mezi jedinci. Je tedy stejně jedinečné jako otisky prstů. O významu druhů se stále vedou diskuze. Jisté je, že pomáhají rozbít obrys zvířete ve vysoké trávě a chvějícím se horkém vzduchu, což přispívá ke zmatení predátorů či krevsajícího hmyzu. Zebry žijí v různě početných a organizovaných skupinách, od menších harémů po velká stáda. Dorozumívají se pachy, postoji, pohyby, výrazem obličeje i různými hlasovými projevy. ZEBRA GRÉVYHO: Je největší ze všech zeber, od nichž se odlišuje i hustým a úzkým pruhováním a zakulacenými ušními boltci. Na rozdíl od takzvaných stepních druhů zeber se zebra Grévyho nesdružuje do příliš početných stád. Nepodniká také dlouhé migrace v období dešťů, protože není tak silně závislá na vodě. Menší skupinky vede dominantní hřebec, který ve svém území žádného konkurenta nesnese. Proto také, když se narodí v zoo hřebeček, musí v době dospívání stádo opustit. V přírodě patří zebry Grévyho k ohroženým druhům a vyskytují se už jen v počtu několika málo tisíců jedinců v několika rozdrobených populacích v severovýchodní Africe.
Ochrana
Zebra Grévyho patří k nejohroženějším druhům velkých afrických savců a v Červeném seznamu IUCN je zařazena jako ohrožený druh. K hlavním hrozbám, kterým zebry čelí, patří úbytek zdrojů vody a vhodných biotopů. V prvním případě je to důsledek odvádění vody z řek pro účely zavlažování, v druhém přeměna přirozené savany v pastviny a s tím související potravní konkurence dobytka. K tomu se přidává přímý lov a nemoci přenosné z domácích zvířat. V současné době žije v přírodě jen asi 750 zeber Grévyho.
Chov v Zoo Praha
Zebry Grévyho byly v pražské zoo chovány již v letech 1953−1961 a pak nově od roku 1972.
První úspěšný odchov se podařil v roce 1984.
Umístění v Zoo Praha | Africký dům |
---|