Zvířata a expozice

Kachna bronzovokřídlá (Anas specularis)
Má celkově hnědošedé zbarvení. Na tmavé hlavě doslova svítí bílé předoční skvrny a neúplný obojek na krku. Jméno dostala podle křídelního zrcátka, které má kovový lesk v odstínech zlaté až fialové barvy. Samec a samice vypadají téměř stejně, jen samice má matnější barvy.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | Kachnovití (Anatidae) |
Rozšíření | Jižní Amerika (jižní Chile a východní část střední Argentiny) |
Biotop | sladké vody, hory, listnatý a smíšený les (rychle tekoucí řeky v zalesněných oblastech hor, mokřady v okolí stojatých vod) |
Potrava | rostliny i živočichové (semena, pupeny, listy a stonky vodních rostlin, vodní bezobratlí) |
Rozměry | délka 46–54 cm, hmotnost 960–1 000 g |
Rozmnožování | Snáší 4–6 vajec, sedí na nich okolo 30 dnů. |
Zajímavosti
KACHNY OBECNĚ: kachny, kachničky i kachnice patří do řádu vrubozobých a dá se říci, že tomuto označení dělají čest. Mají totiž plochý zobák, který je na okrajích lemován drobnými vroubky a lamelami. Ty kachnám umožňují procezovat potravu z vody i z řídkého bahna. Takřka všechny kachny jsou lépe přizpůsobeny k životu na vodě než na souši. Díky nohám posunutým k zadnímu konci těla se na zemi pohybují pomalou, kolébavou chůzí. Naproti tomu většina kachen dovede velmi dobře létat a čírky dokonce patří k nejrychlejším ptákům vůbec, Kachny si hledají potravu hlavně ve vodě. Při tom buď na vodě jen panáčkují nebo s nataženým krkem vybírají drobné živočichy a části rostlin u hladiny (plovavé kachny), nebo se potápějí celé (potápivé kachny). Příslušnost k první skupině poznáme na první pohled podle toho, že ptáci mají jen „mělký ponor“ a ocas nesou nad hladinou. Potápivé druhy sedí na vodě víc ponořené a ocas není vidět. Mnohé druhy kachen vykazují výraznou pohlavní dvoutvárnost – samci jsou přinejmenším v době toku pestřeji a nápadněji zbarvení. Platí to hlavně u druhů, u nichž na vejcích sedí jen samice, zatímco samec obvykle hlídá okolí hnízda – nebo se na péči o potomky nepodílí vůbec. Poměrně běžně se u kachen setkáváme s vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. Pod tímto odborným pojmem se skrývá situace, kdy samice snáší část vajec do hnízd jiných samic stejného druhu. Je to zřejmě jakási pojistka na ochranu před predátory – i kdyby jedno hnízdo nepřítel objevil a zničil, další potomci z jiných hnízd přežijí. Káčata jsou takřka ihned po vylíhnutí schopná běhat, plavat a samostatně si shánět potravu. Matka je pouze vodí na místa, kde je jí největší hojnost, hlídá je před predátory a v noci zahřívá. KACHNA BRONZOVOKŘÍDLÁ: je plovavá kachna z jižního Chile a části Argentiny, která se zdržuje na rychle tekoucích vodách v horských lesích v Andách. Žije v horských údolích (až do 1 800 m n. m.), dokáže plavat v silném proudu. Za potravou se vydává i na souš do podrostů lesů nebo na travnatá místa. Obvykle se zdržuje v párech nebo malých skupinách. Hnízdo staví v hustě zalesněných oblastech blízko řek i jezer.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.