Lexikon zvířat
Zvířata a expozice
Luskoun krátkoocasý (Manis pentadactyla)
Jak je patrné již od pohledu, luskouni jsou v mnoha ohledech jedinečnými zvířaty. Bohužel jsou zároveň nejvíce pašovanými savci, a to zejména kvůli svým šupinám, jimž se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Všech osm druhů luskounů, žijících v Africe a jižní Asii, tak patří mezi ohrožené druhy.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Luskouni (Pholidota) |
Čeleď | Luskounovití (Manidae) |
Rozšíření | Asie |
Biotop | travnaté území, tropický les |
Potrava | bezobratlí (mravenci, termiti) |
Rozměry | délka těla 44–48 cm, délka ocasu 16–33 cm, hmotnost 2–7 kg |
Rozmnožování | březost 6–7 měsíců, samice rodí 1 mládě |
Zajímavosti
LUSKOUNI OBECNĚ: Dlouho se soudilo, že luskouni patří mezi chudozubé, tedy do příbuzenstva mravenečníků. Teprve genetické analýzy ukázaly, že tvoří samostatnou skupinu, jejímiž nejbližšími příbuznými jsou pravděpodobně šelmy. S mravenečníky je však pojí adaptace na stejný typ potravy. Stejně jako oni mají bezzubé čelisti a silné drápy, jimiž rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem, jímž se dostanou do nejrůznějších zákrutů a skulin. Luskouni dokáží pevně uzavřít své nozdry a dokonce i uši, aby jim do nich nevnikal hmyz. Samotné šupiny jsou tvořené keratinem, tedy stejnou látkou jako nehty či chlupy. Šupinaté brnění luskounů poskytuje vynikající ochranu před predátory. V ohrožení se luskouni stočí a nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu, skryjí uvnitř klubka. Součástí jejich obrany je také páchnoucí výměšek z řitních žláz. Luskouni jsou noční tvorové. Přes den se skrývají v podzemních norách nebo v dutinách stromů. Přivádějí na svět jedno mládě, které se dlouho vozí na ocasu matky. Při narození jsou šupiny mláďat měkké a světlé. Během několika dní však ztmavnou a ztvrdnou. LUSKOUN KRÁTKOOCASÝ: Podobně jako ostatním asijským luskounům mu mezi šupinami vyrůstají štětiny, které u afrických druhů naopak chybí. Vyskytuje se od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Taiwan. Je kriticky ohroženým druhem, zejména vinou pytláctví. Odhaduje se, že během dvou dekád, což odpovídá zhruba třem luskouním generacím, poklesla jeho početnost v přírodě o 80 %. Je převážně pozemní, ale umí šplhat i po větvích, k čemuž mu pomáhá částečně chápavý ocas.
Chov v Zoo Praha
Zoo Praha je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Vzácné asijské luskouny krátkoocasé můžete vidět v pavilonu Indonéská džungle, kde také přišlo na svět vůbec první luskouní mládě v Evropě. Chov luskounů je poměrně náročný, a to hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. Jak vypadá denní krmná dávka pro jednoho luskouna, zjistíte zde.
Podpora chovu
Naše luskouny krátkoocasé můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.
Umístění v Zoo Praha | Indonéská džungle |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní