Dobrá zpráva ke Dni luskounů

Včerejší vážení samičky luskouna, která se v Zoo Praha narodila 2. února. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ke Světovému dni luskounů, který letos připadá na tuto sobotu, jsem v předchozích letech psal už mnohokrát a byly to vesměs smutné texty o masovém pytlačení těchto úchvatných tvorů a pašování jejich šupin. Tentokrát však svůj sloupek samozřejmě věnuji samičce luskouna krátkoocasého, která se v Zoo Praha narodila ve čtvrtek 2. února. Sice jsme si s ní prožili perné chvíle, ale důvodů k optimismu naštěstí přibývá.

Naši prvotní radost z narození luskouního mláděte bohužel během několika málo následujících dnů vystřídaly obavy o jeho osud. Nejenže první a druhý, ale dokonce ani třetí, čtvrtý a pátý den nepřibývalo na váze, nýbrž ji naopak pomalu ztrácelo. Bylo sice aktivní a mělo vůli k životu a také jeho matka Run Hou Tang se o něj výborně starala, jenže evidentně neměla dostatek mateřského mléka. Po konzultacích s experty ze Zoo Tchaj-pej, odkud jsme luskouny získali, proto veterinář Roman Vodička spolu s chovateli Davidem Valou a Denisou Zběhlíkovou přistoupili od pondělí 6. února k přikrmování mláděte.

Jakkoli to byl nezbytný krok, nesl sebou i rizika, že se naruší vazba mezi mládětem a matkou a také že mládě posléze odmítne přijímat přirozenou potravu. Muselo se tedy postupovat velmi opatrně. Nejprve David Vala na misku s vonící potravou vylákal Tang z její umělé nory. Nato Denisa Zběhlíková vyndala z listí v noře mládě. To byl postup již dobře zvládnutý pro účely pravidelného vážení mláděte. V pondělí 6. února večer však mládě od Romana Vodičky poprvé dostalo jeden mililitr naředěné náhražky kočičího mléka.

Přikrmování, které zpočátku probíhalo vždy ráno a večer, se projevilo na mírném nárůstu hmotnosti mláděte. „Šiška přibrala,” referoval jsem ve středu 8. února radostně na sociálních sítích, ale vyhráno ještě nebylo. Přírůstek nebyl dostatečný, a tak po konzultacích s kolegy v Tchaj-peji, které vzhledem k časovému posunu probíhaly i v těch nejnemožnějších hodinách, došlo nejen na zvýšení dávky náhradního mléka, ale především na přikrmování třikrát denně. Současně probíhala stimulace samice Tang směřující k tomu, aby měla více mateřského mléka.

Na přelomu minulého a tohoto týdne konečně došlo k obratu. Postupně začalo být zřejmé, že stimulace Tang pomohla, a že vše začíná fungovat, jak má. Mládě od jednoho ke druhému přikrmování přibývalo na váze a vůčihledně rostlo. V průběhu tohoto týdne tak mohlo dojít ke snižování dávek náhražkového mléka i četnosti přikrmování.

Naše „Malá Šiška“ (pozor, to není jméno mláděte, jen dočasná přezdívka!) se zdárně vyvíjí a dělá nám radost, i když péče o ni dává zejména výše jmenovaným kolegům pořádně zabrat. Překonali jsme však teprve první úskalí a další nás ještě čekají. Snad všechno dobře dopadne…