Bidenova pohrůžka a tajemný luskoun

Šupiny a další části vědě donedávna neznámého druhu luskouna. Foto Feng Jang

Opět je tu třetí únorová sobota a s ní i Světový den luskounů. Co se v souvislosti s těmito ohroženými savci za uplynulých dvanáct měsíců odehrálo? Mnohé… Úplně veselý přehled to ale nebude.

Jestliže se v roce 2020 po vypuknutí pandemie covidu zdálo, že Čína přehodnotí své postoje k ochraně volně žijících živočichů, nový zákon vydaný na samém sklonku roku 2022 přinesl zklamání. Tento zákon mimo jiné povoluje výjimky pro využívání luskounů v tradiční čínské medicíně. Čínské společnosti (včetně těch největších a nejvýznamnějších) tak nadále vyrábějí a prodávají kolem padesáti tradičních léčiv obsahujících deriváty luskounů. V logice věci Čína také neuzavřela domácí trhy s luskouními šupinami, které přispívají k udržování poptávky po této komoditě a podněcují nezákonný obchod. Tlak mezinárodního společenství proto nepolevuje. Americký prezident Joe Biden loni dokonce pohrozil využitím Pellyho dodatku, který ho opravňuje uvalit sankce na země porušující mezinárodní smlouvy o ochraně přírody. Tento dodatek sehrál počátkem 90. let zásadní roli v boji proti dovozu nosorožčích rohů do Číny a na Tchaj-wan; bohužel v případě luskounů zatím nezafungoval…

Nelegální obchod s luskouními šupinami tak pokračuje – a jak se prokázalo rovněž v loňském roce, jsou mezi nimi i šupiny vědě dosud neznámého druhu. Ten je označován jako Manis mysteria, luskoun tajemný. První signály o jeho existenci přišly již v roce 2015. Tehdy se při genetické analýze luskouních šupin zabavených v předchozích letech v Hongkongu ukázalo, že část jich obsahuje haplotypy mitochondriální DNA, které nelze přiřadit ke třem ze čtyř druhů asijských luskounů. Podezření, že by v Asii mohl žít pátý, dosud nerozpoznaný druh luskouna, po dalších analýzách ještě zesílilo, ale nevyvratitelné důkazy přišly až v loňském roce. Tým vedený profesorkou Li Jü publikoval práci, která vedle morfologického posouzení dalších šupin zabavených v Jün-nanu zahrnula i komplexní analýzu 138 celých genomů, které reprezentovaly všechny uznávané druhy luskounů. A vedle potvrzení samé existence Manis mysteria se o něm čínským vědcům podařilo zjistit řadu podrobností.

Doposud neznámý druh luskouna se od linie, která se posléze rozdělila na dva druhy ostrovních luskounů, oddělil před 5 miliony lety. Vykazuje však relativně nízkou genetickou diverzitu a naopak vysokou úroveň příbuzenské plemenitby a genetické zátěže. Ve srovnání s nejvíce ohroženým luskounem filipínským je na tom sice lépe, ale jeho genetická diverzita je přibližně stejná jako u vysoce ohroženého tapíra čabrakového nebo delfínovce amazonského. „Luskoun tajemný“ by tím spíš vyžadoval ochranu. Není však známo, kde žije. Snad na kontinentu – v Indočíně, Himálaji, na jihozápadě Číny –, snad někde na ostrovech jihovýchodní Asie…

Jak jsem napsal v úvodu: nic povzbudivého. Zajdu se alespoň do Indonéské džungle podívat na Šišku, ta mi zvedne náladu.