Luskouní mládě začalo přibývat na váze

Novinky u zvířat

Filip Mašek  |  13. 02. 2023


Mládě luskouna krátkoocasého narozené v Zoo Praha přibývá na váze. Chovatelé se po konzultaci s Taipei Zoo uchýlili k dokrmování poté, co se potvrdilo, že samice Run Hou Tang nemá dostatek mateřského mléka. Malá samička náhradní stravu ochotně přijímá, a tak nyní první v Evropě narozený luskoun přibírá každým dnem.

Samička luskouna krátkoocasého díky dokrmování přibývá na váze každým dnem. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha Samička luskouna krátkoocasého díky dokrmování přibývá na váze každým dnem. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

„Dvanáct dní stará luskounice nám dělá radost hlavně tím, jak je houževnatá. Úžasná je i mateřská péče Run Hou Tang. Malou si přikládá na břicho a pokud se od ní jen trochu vzdálí, hned se vzbudí a žene ji zpátky do teplého hnízda,“ říká chovatel David Vala. Ten kromě pravidelných krmení a vážení sleduje dění v hnízdě prakticky nepřetržitě na kamerách. „Jsme velmi opatrně optimističtí, ale zdaleka ještě není vyhráno. Pečlivý monitoring a konzultace s kolegy z Tchaj-wanu jsou na denním pořádku.“

Samička luskouna se v Zoo Praha narodila 2. února v brzkých ranních hodinách. Jde o vůbec první mládě těchto vysoce ohrožených savců v Evropě. I nadále je proto expozice luskounů v pavilonu Indonéská džungle v klidovém režimu. O možnosti vidět mládě bude zoo průběžně informovat.

Luskouní samička narozená v Zoo Praha je prvním mládětem těchto jediných šupinatých savců světa v celé Evropě. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Luskouní samička narozená v Zoo Praha je prvním mládětem těchto jediných šupinatých savců světa v celé Evropě. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha


Malí gepardi disponují nečekaně pestrou škálou zvuků: syčí, vrčí, pískají, či dokonce „vrkají“, přičemž některé jejich hlasové projevy evokují spíš ptáky než šelmy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Puntíkatý poklad v Zoo Praha se chystá na svou premiéru v expozici. Paterčata gepardů, která přišla na svět 18. června, budou spolu se svou sedmiletou matkou Daenerys k vidění od příštího týdne. Lidé je naleznou ve výběhu vedle...

Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...




Přihlášení k newsletteru