Narodil se luskoun. První v Evropě

Mládě luskouna krátkoocasého v den, kdy přišlo na svět. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve čtvrtek ráno jsem nově narozené mládě luskouna viděl nejprve na záběrech noční kamery. Byla na nich ale sotva znatelná jen část hlavičky a v jednu chvíli i dlouhé zahnuté drápy na levé přední noze. Naštěstí o hodinu později už jsem ho na okamžik mohl spatřit i na vlastní oči. Byl to úžasný pohled! Jestliže luskouni bývají označováni jako oživlé šišky, je to určitá nadsázka. V případě čerstvě narozeného mláděte je to však naprosto přesný popis. Oživlá smrková šiška: velikostí i vzhledem.

Podobnou dobrou zprávu jsme ani ne týden poté, co nákaze herpesvirem podlehla sloní samička Amalee, opravdu potřebovali. V Zoo Praha se nám narodilo první mládě luskouna v Evropě! Samozřejmě je ještě předčasné slavit – první dny po narození mohou být pro mládě kritické –, ale je velmi dobře vyvinuté, má nadprůměrnou porodní hmotnost, zdá se, že saje mateřské mléko, a jeho matka Run Hou Tang už jedno mládě úspěšně odchovala.

Po velkém zklamání jsme na dosah velké radosti. Získat luskouny jsem si přál velmi dlouho. Jsou totiž nejen navýsost pozoruhodní, ale také vysoce ohrožení, a jak v subsaharské Africe, tak v jihovýchodní Asii se snažíme přispět k jejich ochraně. Mít v Zoo Praha jejich „velvyslance“, mi proto připadlo správné i logické. Byl však problém luskouny získat a současně vědět, že je dokážeme úspěšně chovat. Mnoha zoologickými zahradami (včetně té naší) prošlo v minulosti mnoho luskounů; žádný ale dlouho nepřežil. Teprve v poslední době se podařilo zvládnout metodiku jejich chovu, zejména přípravu náhradní potravy. V tomto ohledu byla v čele Zoo Tchaj-pej – a právě odtamtud jsme díky vyjednávání primátora Zdeňka Hřiba loni v dubnu získali chovný pár luskounů krátkoocasých. Stali jsme se tak druhou zoo v Evropě, kde návštěvník může tato výjimečná zvířata spatřit.

Svého času jsem tu popisoval, co obnášely přípravy před příchodem luskounů, a jak pro ně chovatel David Vala chystá náhradní krmení. O čem jsem myslím nepsal, bylo to, že již v polovině června se naši luskouni začali pářit a že samička zabřezla. David pro ni nechal zhotovit speciální hrazdičku a naučil ji opírat se o ni předníma nohama, a tak absolvovat ultrazvukové vyšetření. To po čtyřech měsících potvrdilo její březost. Po dalších dvou měsících, tedy zhruba od poloviny prosince, už jsme byli jako na trní. Kdy se mládě narodí? Mohlo to být druhý den, anebo až v polovině února. Stalo se tak po sedm a půl měsíce trvající březosti, ve čtvrtek 2. února před čtvrtou ráno.

Držte nám, prosím, palce, ať se nám tu živou smrkovou šišku podaří úspěšně odchovat!