Zvířata a expozice

Gibon stříbrný (Hylobates moloch)
Má stříbřitě šedou srst a tmavošedé temeno. Samec je mnohem větší než samice, jinak se ale od ní neliší.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Primáti (Primates) |
Čeleď | Gibonovití (Hylobatidae) |
Rozšíření | Asie (jihovýchodní Asie) |
Biotop | tropický les (tropické vždyzelené i částečně opadavé lesy) |
Potrava | části rostlin (zralé plody, v menší míře listy a květy) |
Rozměry | délka 48–56 cm, ocas nemá, hmotnost 6,5–8 kg |
Rozmnožování | Samice je březí 7 měsíců a rodí 1 mládě. |
Zajímavosti
Giboni působí útlým a křehkým dojmem, ve skutečnosti však mají neobyčejnou sílu v pažích. Nepotřebují ocas, protože skáčou mezi větvemi zvláštním způsobem nazývaným brachiace: vždy se zavěsí pouze prsty a s nedbalým půvabem a lehkostí se přehoupnou na další větev. Jediným skokem dokážou překonat vzdálenost až 10 m. Když se samici narodí mládě, pevně se chytí za srst a bezpečně přitisknuté k máminu břichu poletuje lesem s ní. Kromě toho dovedou giboni chodit jen po dvou, třebaže na malou vzdálenost. Vztyčí se na pokrčených nohou a přeběhnou po větvi jako provazochodci, přičemž udržují rovnováhu dlouhými pažemi. Giboni žijí v poměrně málo početných tlupách tvořených rodičovským párem a různě starými mláďaty. Jsou to mírná zvířata a k šarvátkám mezi nimi dochází jen zcela výjimečně. Každá rodinná tlupa žije ve svém teritoriu, které si označuje především hlasem. Každé zvíře má svůj typický hlas, a tak zpěv slouží nejen k označení území, ale i k udržování kontaktu mezi členy rodiny. Jako takřka všichni primáti jsou giboni denní tvorové. Noc tráví pohodlně stočeni do klubíčka vysoko v korunách stromů a s úsvitem se dávají do zpěvu. Velkou část dne jim zabere jídlo, protože se živí listy a plody.
Ochrana
Gibon stříbrný se řadí k nejohroženějším primátům na světě – jeho výhradní domovinou jsou totiž lesy indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a jednotvárným monokulturám plantáží, kde giboni nedokážou žít. Goboni dnes přežívají v roztříštěných populacích pouze v západní polovině ostrova. V Červeném seznamu IUCN se sice gibon stříbrný před deseti lety "polepšil" z kategorie kriticky ohrožený na ohrožený, nicméně bohužel se nejedná o zvrácení negativního trendu, ale jen o zpřesnění dostupných informací o stavu zbytkových populací. Při poslední evaluaci IUCN v roce 2008 bylo odhadováno, že v přírodě přežívá méně než 2500 dospělých jedinců. Dnes budou tato čísla mnohem nižší.
Chov v Zoo Praha
Zoo Praha se zapojila do Evropského záchovného programu v roce 2014 příchodem mladého páru. Hned v následujícím roce se dočkala prvního odchovu, který byl zároveň premiérou i v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCZOO). V Evropě je aktuálně chováno pouze 51 zvířat v devíti institucích.
Články o gibonech stříbrných:
- První mláďě gibona stříbrného v Česku se narodilo v pražské zoo
- Giboni stříbrní poprvé venku
- Pražským gibonům stříbrným se narodilo další vzácné mládě
Umístění v Zoo Praha | Dolní část zoo |
---|