Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Zvířata a expozice

Zvířata a expozice
 

Papoušek žlutoramenný (Psephotellus chrysopterygius)

Samec je mnohem pestřeji zbarvený než samice. Má hnědý hřbet a křídla se žlutou páskou, černé temeno, červené břicho, žluté čelo a modré tělo i ocas. Samice je převážně žlutavá, má světlou hlavu a modrý ocas.

Papoušek žlutoramenný. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Papoušek žlutoramenný. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Třída Ptáci (Aves)
Řád Papoušci (Psittaciformes)
Čeleď Papouškovití (Psittacidae)
Rozšíření Austrálie (dvě oddělené populace na Yorkském poloostrově na severu Austrálie)
Biotop travnaté území (lesnatá savana)
Potrava části rostlin (semena trav)
Rozměry délka 26 cm, váha 55 g
Rozmnožování Samice snáší 3–6 vajec, sedí na nich 20 dní.

Zajímavosti

Kromě výrazného pohlavního dimorfismu se papoušci žlutoramenní vyznačují ojedinělou hnízdní biologii. Využívají termitiště, v kterých si hloubí chodby zakončené hnízdní norou. Hnízdění je vázané na období dešťů, protože nory dokážou papoušci vyhrabat jen ve vlhkých termitištích. Je to úkol pro samici, která často musí vytvořit několik takzvaných startovacích děr, jimiž zjišťuje, zda není stěna termitiště příliš tvrdá. Dokončená hnízdní nora může mít délku až 35 cm. Úspěšné nory jsou umístěné většinou níže, což pravděpodobně souvisí s adaptací na výkyvy teplot. Nory vyhloubené ve větším masivu termitiště mají silnější izolaci a snadněji udrží stálou teplotu, která dosahuje v době hnízdění průměrně 30 °C. Vzhledem k teplotní setrvačnosti si samice může dovolit opouštět noru poměrně často i v průběhu inkubace. Bylo dokonce zaznamenáno, že se samice v dutině nezdržovala tři dny, vyvíjející se zárodky přežily.

Ochrana

Ohrožený druh – největší hrozbou je pro ně pastevectví, protože dobytek ničí termitiště.

Chov v Zoo Praha

V chovech je tento papoušek velmi vzácný. Zoo Praha je získala z konfiskátu pašerákům v roce 2018.

  

Umístění v Zoo Praha Darwinův kráter